Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak slavná autobusová cestující vstoupila do „černého a bílého světa“

  8:09aktualizováno  8:09
Přesně před 100 lety se narodila Rosa Parksová, matka hnutí za práva černochů. Obyčejná švadlena z Alabamy, která v roce 1955 odmítla pustit sednout bělocha, tímto tehdy nevídaným činem uvedla do pohybu dění, jež vyústilo ve zrovnoprávnění Afroameričanů.

Rosa Parksová sedí na nedatovaném snímku v autobuse. Když v roce 1955 odmítla uvolnit místo bělochovi, zažehla jiskru v boji za práva černochů. | foto: Library of US Congress

Narodila se do světa, kde život černochů předurčovaly takzvané "zákony Jima Crowa". Tedy do světa rasové segregace na jihu Spojených států. Segregační zákony v USA se lišily stát od státu, obvykle však oddělovaly místa určená pro černé a bílé: třeba školy, restaurace, telefonní budky i pítka. Asi netřeba podotýkat, kdo využíval kvalitnějších zařízení.

Omezení se týkala i autobusů, kde museli černoši sedět vzadu. A když už nebylo vepředu k sezení místo, měli povinnost uvolnit sedadlo bílým i v zadní části. "Autobus byl jedním z prvních momentů, kdy jsem si uvědomila, že existovaly dva světy - černý a bílý," popsala později Parksová. A právě v jednom z nich se odehrál její dramatický příběh.

Dvaačtyřicetiletá žena tmavé pleti se 1. prosince 1955 vracela v alabamském Montgomery z práce a seděla zhruba uprostřed. Volná místa rychle mizela, a když nastoupil další běloch, řidič ji vyzval, aby mu uvolnila místo. Odmítla. Šofér zavolal policii, muži zákona jí pak dali pokutu 14 dolarů a zatkli ji.

Fotogalerie

Mezi černochy v Alabamě to vyvolalo poprask, obří protirasistické demonstrace a bojkot městské hromadné dopravy, který ukončil až rozsudek Nejvyššího soudu označující rasovou segregaci v autobusech za protiústavní. Hnutí za rovnoprávnost černochů pod vedením reverenda Martina Luthera Kinga ovšem sílilo.

A v 60. letech dosáhlo zásadního průlomu - schválení zákona o občanských právech a o volebním právu, což také znamenalo definitivní konec "zákonům Jima Crowa" (Jim Crow bylo hanlivé jižanské označení pro černochy). "Když mě zatkli, vůbec jsem si nemyslela, že to tak dopadne," vzpomínala později Parksová s tím, že i když se už tehdy angažovala v hnutí za práva černochů, svůj odpor v autobuse neplánovala.

Později se s manželem Raymondem kvůli výhrůžkám přestěhovala do Detroitu, kde pracovala u demokratického kongresmana. Ve veřejném životě se angažovala i nadále, třeba v Detroitu pomáhala uklidňovat situaci během nepokojů v roce 1967.

V 80. letech protestovala ve Washingtonu proti jihoafrickému apartheidu. Když rasistická vláda v JAR padla, setkala se s tamní ikonou boje proti rasismu Nelsonem Mandelou. "Pomáhala jste mi přežít, když jsem byl celé ty dlouhé roky ve vězení," řekl jí první černošský prezident JAR, který strávil za boj proti apartheidu 27 let ve vězení.

Její odvahu ale ocenili i Američané. Skoro deset let předtím, než v roce 2005 v 92 letech zemřela, jí udělil tehdejší prezident USA Bill Clinton nejvyšší civilní ocenění - Medaili svobody. Později ji vyznamenal i Kongres. V pondělí její odvahu připomenou speciální známky, které americká pošta vydává právě při příležitosti stého výročí jejího narození.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN půjdou společně. Vést Sněmovnu Fiala nechce

ODS. TOP 09, KDU-ČSL a hnutí STAN se dohodly na společném postupu při formování...

Čtyři strany ve Sněmovně - ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN - se domluvily na společném postupu při formování Sněmovny a...

Další z rubriky

Čínská policie chce předvídat zločin, analyzuje osobní data obyvatel

Ilustrační snímek

Monitorování života obyvatel je pro tajné služby v Číně běžnou praxí. V posledních letech zavádějí čínští zpravodajci...

Merkelová rezignovat odmítá, je připravena jít do předčasných voleb

Angela Merkelová (20.11.2017)

Angela Merkelová je připravena vést křesťanské demokraty i do předčasných voleb, pokud na ně dojde. O tom, že by po...

Filmový Borat nabídl Čechům, že zaplatí jejich pokuty za focení v mankinách

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Anglický herec Sacha Baron Cohen nabídl pomoc Čechům, které v kazašské Astaně zatkli před pár dny za to, že se chtěli...

Bentley Continental GT 6,0...
Bentley Continental GT 6,0...

r.v. 2014, naj. 83 400 km, benzín
3 123 200 Kč (s DPH)



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.