"Aby areál vydělával, budeme zde také pronajímat kanceláře," uvedla koordinátorka projektu Hana Dermotová.
"Z náměstí Republiky se stane pěší zóna, zachován zůstane jen tramvajový provoz," uvedl vedoucí architektonického projektu Jiří Tauš. Zachována zůstanou místa pro rezidenty.
Majitel kasáren, kterým je Euro - Property Fund, plánuje vybudovat více než devět set podzemních parkovacích stání, z toho přes šest set bude určeno pro veřejnost.
Rekonstrukce čeká také vestibul metra na náměstí Republiky, jenž bude propojen s podzemní obchodní pasáží nové stavby a zřejmě i s obchodním domem Kotva.
Na projektu se investičně podílí i Evropská banka pro obnovu a rozvoj a rakouská Immofinanz AG. Náklady na jejich rekonstrukci si vyžádají 5,5 miliardy korun.
V květnu loňského roku projekt získal kladný posudek od všech orgánů, které hodnotí vliv stavby na životní prostředí. Pozitivní stanovisko vyslovil i odbor památkové péče. Nyní se koná územní řízení, poté může investor žádat o stavební povolení.
Bývalá kasárna stojí na zbytcích kláštera a špitálu ze 17. století. První velkou rekonstrukci provedl císař Josef II. Ten přeměnil klášter na kasárna. Areál byl v posledních desetiletích veřejnosti nepřístupný, naposledy zde sídlil ústav Akademie věd, který se vystěhoval na konci devadesátých let minulého století.
"Z náměstí Republiky se stane pěší zóna, zachován zůstane jen tramvajový provoz," uvedl vedoucí architektonického projektu Jiří Tauš. Zachována zůstanou místa pro rezidenty.
Majitel kasáren, kterým je Euro - Property Fund, plánuje vybudovat více než devět set podzemních parkovacích stání, z toho přes šest set bude určeno pro veřejnost.
Rekonstrukce čeká také vestibul metra na náměstí Republiky, jenž bude propojen s podzemní obchodní pasáží nové stavby a zřejmě i s obchodním domem Kotva.
Na projektu se investičně podílí i Evropská banka pro obnovu a rozvoj a rakouská Immofinanz AG. Náklady na jejich rekonstrukci si vyžádají 5,5 miliardy korun.
V květnu loňského roku projekt získal kladný posudek od všech orgánů, které hodnotí vliv stavby na životní prostředí. Pozitivní stanovisko vyslovil i odbor památkové péče. Nyní se koná územní řízení, poté může investor žádat o stavební povolení.
Bývalá kasárna stojí na zbytcích kláštera a špitálu ze 17. století. První velkou rekonstrukci provedl císař Josef II. Ten přeměnil klášter na kasárna. Areál byl v posledních desetiletích veřejnosti nepřístupný, naposledy zde sídlil ústav Akademie věd, který se vystěhoval na konci devadesátých let minulého století.
