Rozkaz československého ministra vnitra Richarda Sachera na zrušení Státní bezpečnosti (StB) z ledna 1990.

Rozkaz československého ministra vnitra Richarda Sachera na zrušení Státní bezpečnosti (StB) z ledna 1990. | foto: Koláž - iDNES.cz

Před dvaceti lety Sacher zrušil StB, která si zvykala na nové poměry

  • 93
Přesně před dvaceti lety vydal tehdejší ministr vnitra Richard Sacher rozkaz, kterým zrušil obávanou komunistickou státní bezpečnost. V té době pracovalo u tajné policie téměř třináct tisíc zaměstnanců a informace jí dodávalo 75 tisíc tajných spolupracovníků.

Poslední lednový den Sacher celou StB zrušil a její příslušníky převedl do zálohy. Tato úřední formulace v praxi znamenala, že policista přišel o svou služební i soukromou zbraň, služební průkaz a celý den musel být k zastižení na telefonu.

Sacher i vedení Občanského fóra se totiž báli, aby se estébáci tajně nescházeli a nepřipravovali odvetu svým novým šéfům. Nenápadně je proto kontrolovali běžní pochůzkáři nebo dopravní policisté.

Po převratu StB sledovala Jakeše

O oprávněnosti strachu z toho, že by se StB mohla flexibilně přizpůsobit novým poměrům, svědčí třeba skutečnost, že v lednu 1990 sledovala své bývalé šéfy Milouše Jakeše nebo Miroslava Štěpána. Těsně před pádem režimu se na poradách v StB hovořilo o přípravě na práci v nových politických podmínkách nebo o obchodních společnostech.

Milouš Jakeš

První rozkaz oklešťující tajnou policii vydal Sacher už 12. ledna, kdy zastavil činnost vnitřního zpravodajství, tedy všechny aktivity namířené proti občanům Československa. Za další tři dny útvary StB s touto náplní práce zrušil úplně.

Současně zastavil nasazování odposlechů a další operativní techniky, 16. ledna nahradil ve všech krajích, okresech a obvodech náčelníky StB příslušníky Veřejné bezpečnosti, jak se tehdy nazývala policie. Poslední lednový den pak zrušil celou StB a její příslušníky převedl do zálohy.

Oficiálně krok v rozkaze odůvodnil „společenskopolitickými změnami dotýkajícími se též Sboru národní bezpečnosti - složky státní bezpečnosti.“

Sacher přiznává, že se tohoto kroku bál a do poslední chvíle ho před StB tajil. Líčí, že v krizových dnech se pak pohyboval jen s ochrankou, dvě noci strávil kvůli vlastní bezpečnosti ve vězení, dostával anonymní výhrůžky a na jeho auto někdo střílel.

Agent rušil StB?

Osud „hrobníka StB“ jako by vystihoval komplikovaný vztah celé společnosti ke své minulosti.

V květnu 2007 oznámilo Vojenské zpravodajství, že Sacher byl tajným spolupracovníkem Vojenské kontrarozvědky. Armáda to zjistila po prozkoumání dvou stovek pytlů s dokumenty, které měly být původně skartovány.

Richard Sacher

Jeho spolupráci ale musíme brát s rezervou. Jako spolupracovník Richard byl totiž evidován v roce 1958, tedy ve svých šestnácti letech.

Další svazek na Sachra vznikl v roce 1978. Pod krycím jménem Rigo tehdy StB prověřovala jeho podezřelé aktivity.

Historici a lidé z okruhu bezpečnostních složek zazlívají dlouholetému politikovi za Československou stranu lidovou a později KDU-ČSL hlavně to, že toleroval vykrádání archivu StB.

Jednalo se především o takzvané osmašedesátníky, tedy lidi ve vysokých funkcích v době pražského jara. Ti se po revoluci dostávali na posty především u policie, tajných služeb a diplomacie.

Tehdejší vedení ministerstva vnitra s čele se Sachrem, nepřítelem otevření tajných archivů, jim prý umožnilo, aby si upravovali nebo ničili dokumenty, které na ně StB vedla.

V roce 1992 se stal Sacher členem dozorčí rady jedné z největších bezpečnostních agentur G4S Security Services.

Estébáci v nové době: u policie nebo s rentou

A co se stalo s bývalými estébáky? Některé aféry ukazují, že část z nich zůstala u policie nebo bezpečnostních složek. Takzvaný „malý lustrační zákon“ totiž těm, kteří se nijak zásadně nepodíleli na šikaně československých občanů, dovoluje zůstat u policie.

Další si díky svým známostem a schopnostem našli práci v soukromí, nebo odešli do civilu i s výsluhovou rentou.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video