Z jistého přežívání a pasivity by se i nyní mělo vymanit mnoho lidí, dodal Halík.
Tragický čin posluchače druhého ročníku oboru historie a politické ekonomie v lednu 1969 šokoval celou společnost, která se už smířila s přítomností armád Varšavské smlouvy, nesvobodou a všemi důsledky srpnové okupace v roce 1968.
Palach se tragickým způsobem pokusil odvrátit národ od této rezignace. V dopise, který zanechal na místě svého činu, naléhavě vyzýval k záchraně demokracie.
Tři dny pak Palach bojoval v nemocnici o svůj život.
Popáleninám třetího stupně podlehl 19. ledna 1969. Tisíce lidí přišly na jeho pohřeb, který přerostl v celonárodní manifestaci za svobodu a demokracii.
Palachův hrob na pražských Olšanech se stal symbolem odporu.
Všeobecnou úctu k Palachovi těžce nesli oficiální představitelé země. Na příkaz tehdejší Státní bezpečnosti byly ostatky upáleného studenta v říjnu 1973 exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v jeho rodných Všetatech na Mělnicku. Zpět na původní místo byly vráceny až v roce 1990.
O rok později byl Palach in memoriam vyznamenán nejvyšším československým vyznamenáním - Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
 Studnetka Filozofické fakulty UK zpaluje svíčku při pietní vzpomínce na Jana Palacha. (15. ledna 2004) |
 Studenti se po pietní akci vydali z Palachova náměstí k budově Národního muzea. (15. ledna 2004) |
 Studenti uctili památka Jana Palacha, který se v roce 1969 na protest proti okupaci země upálil. (15. ledna 2004) |
