Skončil tak více než stoletý příběh novorenesanční budovy, která za dobu své existence zažila slávu i zapomnění. Vyrostla v letech 1872 až 1875 a hned po otevření se stala jedním z ústředních pražských nádraží. Stavěly tu totiž vlaky jezdící po centrální evropské železnici mezi Vídní a Berlínem. Tehdy se nádraží jmenovalo Severozápadní.
Po první světové válce bylo pojmenováno po francouzském politikovi Denisovo nádraží. Za nacistické okupace se název změnil na Vltavské nádraží, komunisté mu pak dali jeho poslední název nádraží Těšnov.
S jejich nástupem začal úpadek budovy. V 70. letech minulého století dostala před železnicí přednost dálnice v centru města a 1. července 1972 z nádraží odjel poslední vlak. Pak nádraží pustlo a navzdory tomu, že byly vypracovány i studie na záchranu architektonického skvostu, v němž mělo podle plánů být třeba železniční muzeum, nakonec přišel ke slovu dynamit. Budova nádraží byla odstřeleno 16. března 1985.
Řada lidí se s necitlivou akcí nesmířila dodnes. "Demolice nádraží Těšnov je traumatem předlistopadové památkové péče i varovným mementem," prohlásila předsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková.
