Milovníkům rekonstrukcí historických bitev začínají v těchto dnech ve Spojených státech žně. Od začátku války uplynulo přesně 150 let a USA si budou největší válečný konflikt na svém území připomínat po celé čtyři nadcházející roky. Tedy tak dlouho, jak dlouho skutečně trval.
Na jeho počátku byla touha jižanských států po větší autonomii, sever země naopak požadoval silnější centrální vládu. Spory se týkaly také mimo jiného hospodářství či volného obchodu a otroctví, na nichž trval jih.
Ilustrace bitvy u Gettysburgu
Když pak prezidentské volby vyhrál Abraham Lincoln a slíbil omezit růst otroctví, některé jižanské státy se od Unie odtrhly ještě před jeho jmenováním do úřadu. Vznikly Konfederované státy americké s vlastní ústavou a jejich prezidentem se stal Jefferson Davis. Později se k nim přidaly některé další státy. Prezident Lincoln ale odtržení jihu od severu odmítal.
Samotná válka mezi Unií a Konfederací vypukla 12. dubna 1861: Když se unijní vojáci odmítli stáhnout z pevnosti Fort Sumter v Charlestonu, konfederační jednotky se rozhodly zaútočit. O čtyři roky později, po mnoha krvavých bitvách, byla Amerika chudší o 600 tisíc vojáků a bezpočet civilistů, kteří zaplatili za konflikt životem.
Milovníci rekonstrukcí na výročí čekali
Maraton připomínkových akcí 150. výročí konfliktu odstartoval v úterý ve Spojených státech rekonstrukcí začátku války v Charlestonu v Jižní Karolíně. První výstřely obstaralo na tisíc nadšenců oblečených do dobových uniforem.
V červenci pak svede na 12 tisíc mužů první velkou bitvu války u Bull Run. A vrchol rekonstrukcí bojů nastane v roce 2013 při bitvě o Gettysburg, jíž by se mělo odhadem účastnit až 25 tisíc "vojáků" a skoro sto tisíc přihlížejících.
Byť se rekonstrukce konají napříč celými Spojenými státy průběžně, příští čtyři roky mají být výjimečné. "Pro mnoho lidí účastnících se rekonstrukcí je tohle výročí chvíle, na níž čekali," líčí například George Wunderlich z Marylandu, jeden z milovníků historických bitev a ředitel muzea.
Před 50 lety se ještě slavilo a panovala segregace
Nadšení historicko-válečných nadšenců ale tlumí některá světová média, která připomínají, že občanská válka dodnes Američany rozděluje. I když od posledního kulatého výročí se leccos změnilo.
Když si Spojené státy připomínaly 100. výročí od začátku války, panovala na jihu země ještě rasová segregace. Té oficiálně zazvonil umíráček až v roce 1964 přijetím zákona o občanských právech a o rok později zákona o volebním právu.
Americká občanská válkaAmerická občanská válka, někdy zvaná válkou severu proti jihu, vypukla 12. dubna 1861. Skončila 9. dubna 1865 porážkou konfederačních jednotek. Byla vůbec největším válečným konfliktem na území USA a ze 4 milionů vojáků jich zahynulo více než 600 tisíc vojáků. Kromě toho konflikt nepřežil bezpočet civilistů. Jih země byl po válce zdevastován, zahynul tam jeden z pěti bílých mužů a 90 procent železnic a továren bylo zničeno. |
Na jihu tak v roce 1961 výročí provázely průvody a ohňostroje. V Jižní Karolině visely konfederační vlajky na každé budově a v Alabamě slavili detailní rekonstrukcí přísahy Jeffersona Davise prezidentem Konfederace. V Charlestonu nepustili delegátku z New Jersey na jednu z oslav jen proto, že měla tmavou pleť.
Válka Američany stále rozděluje
Od té doby se ale v USA mnohé změnilo. Jeden příklad za všechny: v čele země stojí první afroamerický prezident a i když rasové problémy zcela nezmizely, na jih se vrací černošské obyvatelstvo, které v letech 1910 - 1970 prchlo na sever před segregací, připomněla agentura AFP.
A jinak budou vypadat i oslavy, třeba na letošní rekonstrukci inaugurace Jeffersona Davise v Alabamě nedorazil jediný politik a v Charlestonu místo ohňostrojů ozáří nebe kužel světla, jenž se rozdělí vedví jako symbol rozdělení národa.
Přesto, občanská válka Američany stále rozděluje, upozorňují světová média jako televize BBC, agentura AFP, list The Guardian či rádio NPR. Někteří Američané reportérovi BBC v Charlestonu popsali podobné pocity - jak jih těžce zaplatil za svou touhu po samostatnosti a že je uznávána pouze jedna verze historie, ta ze severu.
Vojáci ze 4. dělostřeleckého pluku generála Edwina V. Sumnera (čtvrtý zprava)
Mnozí Jižané se ve vlastní zemi cítí jako druhořadí občané, podotkl Shane Miles z Tennessee, který se v Charlestonu připravoval na rekonstrukci bojů v uniformě unijního důstojníka. Dodal, že někteří účastníci rekonstrukcí na sebe vezmou uniformu pouze jedné strany.
Generál Forrest a Synové veteránů Konfederace
Podle mnohých historiků problémem zůstávají rasové problémy i práva jednotlivých států, které stály u vzniku občanské války v USA. "Občanská válka je jedním z nejdůležitějších momentů americké historie ve smyslu, jak byl národ definován," míní historik z floridské univerzity William Link.
"Nemáme už otroctví, ale myslím si, že když v téhle zemi lidé myslí na rasu, uvažují o běloších a neběloších, takže jsou tady jakési dvě skupiny," popsal.
vlajka Unie
vlajka Konfederace
Magazín Time zase připomněl snahu skupiny nazvané Synové veteránů Konfederace, kteří by chtěli při příležitosti 150. výročí začátku války dostat na státní poznávací značky státu Mississippi postavu konfederačního generála Nathana Bedforda Forresta.
Ten byl jednou z vůdčích osobností rasistického Ku-Klux-Klanu, obchodník s otroky a také velící důstojník během bitvy, která si vysloužila název Masakr ve Fort Pillow, při níž bylo v roce 1864 pobito 300 černošských vojáků Unie (dodnes není jasné, zda zemřeli v boji či poté, co se vzdali). Guvernér státu Mississippi Haley Barbour takovou ideu odmítá a tvrdí, že podobné ustanovení nepodepíše.
