Několikrát avizovaný a stále odkládaný odchod poslankyň Olgy Zubové a Věry Jakubkové z už tak malého šestičlenného klubu Strany zelených otevřel otázku, kolik členů vůbec musí klub mít, aby mohl fungovat.
Dotaz zaskočil i samotné vedení Poslanecké sněmovny. Klub musí mít minimálně pět členů, tvrdili nejprve v kanceláři předsedy.
Až posléze se přišlo na to, že jednací řád se nedávno měnil a nové znění, které dosud existuje jen v elektronické podobě, hovoří o minimálním počtu tří zákonodárců. "Udělali jsme úpravu jednacího řádu, že by měl mít klub minimálně tři členy," potvrdil iDNES.cz předseda Sněmovny Miloslav Vlček.
I kdyby v budoucnu Zubová s Jakubkovou skutečně odešly, klub zelených by tak nezanikl. Aby byl automaticky zrušen, musel by počet poslanců klesnout na pouhé dva zákonodárce.
Vstříc zeleným
Nastavená pravidla jsou tedy hodně benevolentní. Vznikla právě kvůli zeleným, jejichž šest poslanců po volbách nemohlo založit vlastní poslaneckou frakci. Dřívější sněmovní řád totiž stanovoval jako minimální počet pro její vznik deset zákonodárců.
Aby i zelení mohli čerpat výhody, které z existence vlastního klubu plynou, snížil se počet poslanců v klubu právě na tři lidi. Za tím účelem se musel změnit jednací řád Sněmovny, což je zákon, jehož změnu musí schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident.
"Šli jsme cestou novely tohoto zákona, trvalo to dlouho, nebyla tam politická vůle. Teprve v lednu 2007 prezident novelu podepsal a my jsme si ustavili vlastní klub," řekla iDNES.cz zelená poslankyně a donedávna šéfka klubu Kateřina Jacques.
Odkázáni sami na sebe
Jaký je život nezařazeného poslance, vědí ve Sněmovně už tři politici. Až se vrátí ze Spojených států Petr Wolf, okusí ho i on.
Přeběhlíci, jak ČSSD označuje své bývalé poslance, to totiž mimo klub nemají vůbec snadné. Získali sice volnost při hlasování a nemusí se bát stranického nátlaku, zároveň ale mají mnohem více práce a přicházejí o řadu výhod.
Poslanecký klub má totiž kromě dobře placené funkce předsedy nárok na prostory ve Sněmovně, kancelářské vybavení a další náležitosti, stejně jako servis při zpracování sněmovních materiálů.
Za tím účelem zaměstnává tajemníka a asistenta, jejich počet závisí na velikosti klubu. Ti poslancům vytvářejí zázemí, starají se jim o poštu a připravují jim veškeré potřebné pracovní podklady. Poslanci se také mohou dělit mezi sebou o práci, podle toho, na co je který z nich odborníkem.
Nezařazený poslanec se naproti tomu může spolehnout pouze na pomoc svého asistenta. Svým způsobem je v celé Sněmovně odkázán sám na sebe.
Mít vlastní klub také znamená nezanedbatelné politické výhody. Předseda klubu může z titulu své funkce přednostně vystoupit na schůzi Sněmovny či vetovat některé její body. Klub má také zastoupení ve sněmovních orgánech.
Přeběhlíků musí být deset
Mohlo by se zdát, že Miloši Melčákovi, Michalu Pohankovi, Evženu Snítilému a nyní nejnověji Petru Wolfovi nic nebrání v tom, aby si také utvořili vlastní klub a zmíněné výhody získali zpět. Minimálně tři už přece jsou. Ale není tomu tak. Podle jednacího řádu by jich muselo být deset.
Jiná pravidla totiž platí pro vznik klubu těsně po volbách a jiná pro období, kdy už je Sněmovna "zaběhnutá". Sněmovní řád sice nezakazuje poslancům opustit klub strany, za kterou byli zvoleni, a vytvořit si vlastní frakci, podmínky jsou ale podstatně přísnější. Asi proto, aby pokušení dezertovat nebylo tak velké.
Současní nezařazení poslanci by tak museli na svou stranu získat ještě dalších šest kolegů, případně čtyři, pokud by se k odchodu odhodlaly i zelené rebelky. Nezdá se navíc pravděpodobné, že by nakonec všichni skončili v jednom klubu. Zatímco rebelky míří spíše zprava doleva a hlasují s opozicí, rebelové se přesouvají zleva doprava a pomáhají vládě.
Není klub jako klub
Aby to měli nezařazení ještě těžší, nově utvořený klub se navíc netěší stejným možnostem jako kluby zavedené. Nemá například nárok na poměrné zastoupení v orgánech Sněmovny.
Své o tom ví opět Jacques. "Nepodařilo se nám udělat druhou část emancipačního procesu. Sněmovna sice umožnila vznik malého klubu, ale ten nemá nárok na poměrné zastoupení," popsala poslankyně.
Vše měla změnit až komplexní dohoda, ke které se zelení přiblížili před několika dny a jejíž součástí bylo i křeslo místopředsedy Sněmovny. Kvůli Zubové a Jakubkové zelení nabídku odmítli, spolu s ní ale padl i vyjednaný nárok na obsazení výborů. "Připravili jsme se o strašně důležitý moment. Považuji to v tuto chvíli za ztracené a nevím, na jak dlouho," neskrývá zklamání Jacques.
Klub "přeběhlíků" by také neměl nárok na finanční příspěvek na úhradu nákladů. Ten kluby pobírají v závislosti na počtu svých členů. Zelení tak dostávají 3 200 korun na hlavu, ODS na svých 81 poslanců inkasuje přes čtvrt milionu.
