1968: Jak začalo pražské jaro? KSČ lidem přestala říkat, co smějí číst

Seriál   18:03aktualizováno  18:03
Pro někoho úsvit naděje v šedi komunistické totality, pro jiného slepá ulička v poválečných dějinách Československa. V novém videoseriálu iDNES.cz se historici i pamětníci vrátí o padesát let zpátky, do období Pražského jara. První díl se věnuje nadějím, které vzbudila znovuoživená tvůrčí svoboda v československé kultuře.

Uvolnění v umělecké sféře veřejného života vyvrcholilo během třídenního IV. sjezdu československých spisovatelů v roce 1967, někdy považovaného za počátek období pražského jara. 

Vystoupili na něm například Milan Kundera, Václav Havel, Ludvík Vaculík, Ivan Klíma či Pavel Kohout. Fórum se nečekaně stalo platformou otevřeného protestu proti politice vládnoucího komunistického režimu.

Konflikt mezi spisovateli a KSČ

Přímý střet mezi literární obcí a komunistickými špičkami se chystal už delší dobu a spadal do obecného rámce tehdejšího vývoje v Československu. „Zlatá šedesátá“ léta byla obdobím kritiky poválečného stalinského vývoje a hledáním nových cest, ale také dobou neustálých sporů o realizaci sociálních reforem a rozsah občanských svobod.

Konflikty spisovatelů s vládní mocí se odehrávaly na více frontách – šlo o pojetí a obsah svazových časopisů, úlohu cenzury, „sporné“ rukopisy a možnost vyjádřit nesouhlas s vládní politikou. V očích stranických ideologů zacházeli spisovatelé, často sami komunisté, ve své touze po větší tvůrčí volnosti příliš daleko.

V napjaté atmosféře se proto v Praze 26. června 1967 odehrávalo již jednání většinových komunistických členů spisovatelského svazu. Jejich shromáždění tradičně předcházelo samotnému sjezdu a rozhodovalo o složení svazových orgánů. Oleje do ohně přilil spor o izraelsko-arabský konflikt (zejména o šestidenní válku), v němž se někteří literáti v čele s Arnoštem Lustigem, Janem Procházkou a šachistou Luďkem Pachmannem v příkrém rozporu se sovětskou a stranickou linií vyslovili ve prospěch Izraele. V očích konzervativních ideologů šlo ze strany „pisálků“ o neslýchanou vzpouru.

Politické poselství

Samotný sjezd, který se konal ve dnech 27. až 29. června v Národním domě (tehdy Ústředním kulturním domě železničářů) na pražských Vinohradech, zklamal ty, kteří doufali, že se jeho účastníci budou zabývat pouze literárními záležitostmi. Politika hrála v plénu, rozšířeném o malý počet spisovatelů-nekomunistů, jednoznačně prim i nadále. Vedle kritiky československého postupu na mezinárodní scéně se záhy přidaly i požadavky na radikální změnu poměrů v kulturní oblasti, zejména na vymanění tvorby z přísného dohledu komunistické strany a zrušení cenzury.

Projevů, které na tomto shromáždění zazněly, se do dějin zapsalo hned několik. Ve svém úvodním příspěvku, kritizujícím omezení československého uměleckého života, rozvinul své myšlenky o smyslu kultury malého národa Milan Kundera. Na něj navázal ve své řeči volající po novelizaci tiskového zákona a omezení cenzury Pavel Kohout. 

Tentýž autor pak v reakci na slova Alexandra Klimenta přečetl slavný dopis Alexandra Solženicyna sjezdu sovětských spisovatelů, v němž se světově proslulý kolega otevřeně vyslovil pro svobodu slova. Když během jeho přednesu opustil sál se vzteklým výkřikem tajemník ústředního výboru KSČ Jiří Hendrych, bylo jasné, že se celá věc neobejde bez důsledků. Korunu spisovatelské revoltě pak podle mnohých nasadil druhý den svým radikálním zúčtováním s dvaceti lety komunistické vlády další autor – Ludvík Vaculík.

Trest pro rebely

Vedení strany považovalo „jednotnou frontu“ komunistických i nestranických rebelantů za spiknutí, jejich vystoupení na sjezdu pak jednoznačně za plánovanou a předem pečlivě promyšlenou akci. Námitky spisovatelů, že šlo o nezávislé a částečně spontánní projevy, nebyly brány v potaz. 

V poslední den sjezdu vyškrtli delegáti Vaculíka, Klímu, Kohouta a Havla ze svazových orgánů. První tři z nich, komunisté, byli vzápětí také vyloučeni ze strany. Literární noviny, jedna z hlavních platforem pokrokového myšlení, byly postaveny pod přímý stranický dohled. Zrychlující se celospolečenský reformní proces, který vyvrcholil pražským jarem 1968, dokázaly zastavit až tanky Varšavské smlouvy.

Druhý díl videoseriálu, který vyjde příští úterý, věnujeme postavě třetího komunistického prezidenta Antonína Novotného. Podívejte se na upoutávku:

Autoři: , ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Nikdy neodstoupím, ať si to všichni zapamatují, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš hovoří na tiskové konferenci o kauze údajného únosu svého...

Premiér Andrej Babiš během briefingu na letišti v Kbelích před odletem do Bruselu prohlásil, že navzdory výzvám...

Další z rubriky

V celém Česku to může večer klouzat, varují meteorologové. A má sněžit

Na většině území Česka napadl v noci na pátek sníh. Policisté v Jihomoravském...

V celém Česku platí od nedělního večera výstraha před náledím. Silnice a chodníky mohou nebezpečně namrzat i během...

Češi příští rok celostátně hlasují jen jednou. V eurovolbách koncem května

Hlasování Evropského parlamentu ve Štrasburku (ilustrační snímek)

Volby do Evropského parlamentu v Česku se uskuteční 24. a 25. května příštího roku. Strany mají na sestavení...

VIDEA TÝDNE: Plastový nevěstinec, uhořelé domy a návštěva třídírny odpadů

Otestovali jsme i levnější panny pro SOCKY. Cílová destinace Krym

První český nevěstinec se silikonovými pannami a po požáru zpustošený dům herce Gerarda Butlera. To jsou...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz