Částečné úvazky má spousta učitelů celoročně. Situace v peněženkách učitelů z regionů není tak napjatá jako jejich kolegů z hlavního města. Náklady v Praze jsou často mnohonásobně vyšší, jedním z hlavních problémů je sehnat finančně dostupné bydlení. Dlouhé volno tak vybírá část učitelů k tomu, aby si k platu trochu přivydělala. Jsou to většinou ti mladší nebo s malými dětmi a hypotékou.
O prázdninách si od školy chvíli odpočinou a užijí si klid. Pak si ale díky volnému času mohou vzít práce víc. Podle oslovených učitelů však nejde čistě jen o peníze, ale i zábavu, odreagování se a posunutí se dál.
Jedním z nich je sedmadvacetiletý Tomáš, který hledá další přísun peněz i během školního roku. V rámci evropského projektu vypomáhá v botanických zahradách zpřístupňovat každý kout handicapovaným lidem a dalším, které mají specifické potřeby. V tom pokračuje také o prázdninách. Jenže projekt není navždy, takže se začínající učitel z Prahy věnuje ještě webdesignu.
„Když uvážím nějaké peníze navíc z brigád, jsem na tom finančně poměrně dobře. Na druhou stranu, za samotné učitelství mám kolem 24 000 korun čistého, což vzhledem k investované snaze není úplně mnoho. Druhou práci mám tak hlavně proto, abych si vůbec něco našetřil,“ vykresluje učitel přírodopisu, který si chce zároveň dalším úvazkem dokázat, že se může věnovat i něčemu jinému, pokud by se rozhodl školství opustit.
Jedni odpočívají, další se vzdělávají a jezdí na tábory
Učitelé s dlouhou praxí většinou „hodí školu za hlavu“ a užívají si vytoužené pauzy z plna hrdla. A pak jsou tací, kteří se během dvou měsíců účastní táborů jako vedoucí, doučují propadlíky nebo se chodí sami vzdělávat do letních škol.
V létě na sobě jako učitelce pracuje i Monika Olšáková, která se umístila na stříbrné příčce v soutěži Global Teacher Prize. „Brigádu“ a sebevzdělávání spojila v jedno. Zaplacených dostane zhruba 8 až 10 dní práce, které stráví na vylepšování výukových materiálů jako je nový on-line zeměpisný atlas, elektronická databáze Ekoškoly nebo lektorování na letní škole.
„Letní škola v Ledči nad Sázavou je pro nás tak inspirativní, že zájem vysoce převyšuje poptávku. Tématem je učitelův dopad na učení žáka. Je třeba ocenit, že bezmála 140 kantorů se bude vzdělávat v době své dovolené v pětidenním, intenzivním a náročném celodenním programu,“ popisuje učitelka chemie a přírodopisu na ZŠ a MŠ Janovice Monika Olšáková.
„‚Letní školy učitelů jsou během prázdnin nabízeny poměrně často a je o ně velký zájem. Netroufám si ale přesně říct, kolik učitelů se jich účastní. Můj osobní odhad je do deseti procent. Právě letní školy se dají brát jako studijní volno a škola je učitelům proplácí,“ vysvětluje ředitel Základní školy Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. Kantorům tak dovolená zbude. Minimálně zdánlivě.
Učitelé a zákoník práce
|
Dovolená platí i pro ředitele
Volno si musí našetřit na Vánoce nebo pro jarní prázdniny. Do sboroven se také vracejí zpravidla týden před začátkem školního roku a připravují se na nadcházející vyučování, čím „ušetří“ další dny. Ve školách pak bývají učitelé i kvůli méně důstojné části práce. Budovy se v době prázdnin často rekonstruují, takže stěhují vybavení učeben.
Právě rekonstrukce vlákají zpátky mezi zdi školy i ředitele. Ti si vybírají dovolenou stejně jako ostatní ze sborovny, ale odpovídají za opravy. Chodí na kontrolní dny a na průběžné kontroly, které seberou taky část dovolené.
Šéfové škol zůstávají obvykle v kanceláři první týden v červenci kvůli administrativě s ukončením školního roku, výplat, kontrole všech dokumentů a přípravě úvazků, rozvrhů, výroční zprávě a podobně. Ve výsledku si vyberou zhruba 25 dní dovolené, které si mohou vybrat i ve školním roce. Většina ředitelů totiž neučí, nebo mají menší úvazky s pár hodinami týdně.