"Jedním z konfliktních témat v dosavadní diskusi je například rozdělení psů na malé a velké. Pestré spektrum názorů se také vytváří na to, zda omezovat pohyb psů obecně v celém městě nebo jen v některých oblastech," uvedl Rudolf Blažek, autor návrhu vyhlášky.
Magistrát chce s její pomocí preventivně zabránit množícím se případům útoků psa na člověka. Ve městě roste nejen počet psů, které obyvatelé chovají v domech, ale také obliba v agresivnějších plemenech.
"V Praze je legálně přihlášeno asi osmdesát tisíc psů. Odhadujeme ale, že jich tu je dvakrát tolik," upozornil Blažek.
Mimo vyhrazené parky, kde už nyní mohou psi volně pobíhat, by všude jinde měli být uvázáni na vodítku. Všichni velcí psi by navíc měli mít náhubek.
Za velké psy považuje vyhláška ty, kteří dosahují výšky nejméně padesáti centimetrů nebo váží více než 30 kilogramů. Na veřejně přístupných místech je má doprovázet pouze osoba starší patnácti let.
Pražští radní se také shodují, že povinnost mít psy přivázané na vodítcích při procházce po ulicích města by měla platit pouze do 22 a od 6 hodin, kdy je venku nejvíce lidí, a hrozí tudíž větší nebezpečí, že na ně volně pobíhající pes zaútočí.
|
Názory lidí na podobu vyhlášky Psa mám, je to malý knírač. Můžu říct, že mým největším problémem je setkání se psem, který je na vodítku a s náhubkem. Bert (můj pes) se takových psů bojí, protože má špatnou zkušenost právě ze setkání se psem, který do něj tvrdě narážel náhubkem. Prosím proto pana Blažka, aby zvážil, co všechno by takové opatření přineslo. Psi budou podrážděnější a možná i agresivnější, protože nebudou umět nažívat mezi sebou. A od toho je kousek k dalšímu paradoxu: mnozí si budou myslet, že když je pes pořád na vodítku a s náhubkem, není potřeba s ním cvičit. Jirka Holík Pane Blažku, jako člověk, který přispívá na Váš plat, se Vás ptám: Z jakých statistik či odborných názorů jste vyšel při svém tvrzení, že psi od uvedené váhové a rozměrové kategorie jsou nebezpečnější než psi o 10 deka a 1 centimetr menší? Slyšel jsem vyjádření lékařů z Ostravské kliniky dětské plastické chirurgie, že většinu jejich případů tvoří děti těžce zraněné jezevčíky, malými knírači či voříšky. Můžete specifikovat, kde konkrétně jste zjistil, že v Praze je tomu dramaticky jinak? Podotýkám, že v Praze nebydlím a nevlastním psa, který by spadal do vašeho škatulkování, a celý problém mě tedy spíše zajímá jako studie uvažování českého radního. Vladimír Fárek Zdroj: http://www.praha-mesto.cz |
