Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pravomoci vysokých škol jsou v ohrožení

aktualizováno 
- Vysokoškolským pedagogům opět hrozí, že budou odměňováni podle stejného klíče jako třeba listonoši či jiní státní zaměstnanci: nikoli podle kvality a množství práce, ale podle odsloužených let. Tento návrh vložili do novely zákona o mzdě, kterým se bude v týdnu zabývat sněmovna, členové výboru pro sociální politiku. Ti doporučují sněmovně, aby vysokým školám odebrala privilegium odměňovat své zaměstnance nezávisle na tabulkách a tarifech - tak jak jim to zaručil rok platný vysokoškolský zákon.

"Poslanci navrhují vypustit ze zákona o vysokých školách ustanovení, že veřejná vysoká škola má jako jeden ze svých vnitřních předpisů svůj mzdový řád. Během minulého roku jsme na vnitřních předpisech usilovně pracovali - a teď to chtějí zrušit," posteskl si rektor Univerzity Karlovy a předseda Konference rektorů Ivan Wilhelm. Vysoké školy by podle něho přišly o nejsilnější nástroj, jak regulovat rozvoj školy, nemohly by lépe odměnit ty, kdo podávají špičkové výkony.

"Školy mnohdy nejednají o platech s odbory a tvrdí, že mají vlastní mzdový předpis. Kolektivní vyjednávání tak nefunguje," zdůvodňuje návrh jeho autor František Vnouček (ČSSD).

Sami odboráři s ním však nesouhlasí a chtějí se sejít s poslanci, aby jim jeho schválení rozmluvili. Proti je i ministerstvo školství. "Je to krok nejméně o rok zpátky. Znovu školy donutí odměňovat pedagogy podle věkového automatu - tedy odučených let. Prakticky umrtví možnost získávat mladé lidi," prohlásil náměstek ministra školství Josef Průša.
Také ministr Eduard Zeman se hodlá dnes sejít s poslanci a lobbovat za to, aby při hlasování pro návrh ruku nezvedli. Pro mnohé totiž bývá doporučení odborného výboru směrodatné.

Novela zahýbe platy na vysokých školách
Vysoké školy prožívají těžké období. Poté, co se rektoři dozvěděli, že letos musí vystačit s ještě menšími penězi než v loňském roce, chtějí je nyní poslanci připravit i o možnost lépe odměnit kvalitní pedagogy. V návrhu novely zákona o mzdě, kterým se bude v týdnu zabývat sněmovna, se totiž počítá s tím, že vysoké školy začnou své zaměstnance odměňovat striktně podle platových tabulek.

"Návrh znamená návrat ke státním tarifům. Přišli bychom o možnost výrazně rozlišovat na základě akademických kvalifikací, a to by bylo pro vysoké školy nebezpečné," tvrdí rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška.

Vysoké školy by podle něho ztratily šanci konkurovat evropským univerzitám. "Musíme se snažit o konkurenci směrem k Evropě a ne o definitivu pro vlastní pracovníky. Ti když přestanou publikovat, tak s tím nebudeme schopni nic udělat, protože přednášet budou dál." Oproti tomu dnes má rektor díky novému vysokoškolskému zákonu možnost ubrat peníze těm, kteří "pouze" přednášejí, ale vlastní vědecké činnosti se už dál nevěnují.

TOMU MÁLO, TOMU VÍC
"Samozřejmě to není tak, že rektor řekne: Tobě dám dvacet tisíc, protože se mi líbíš, a tobě jenom osm, protože jsi zlobil. Každá škola si vytváří svůj mzdový řád, což je velmi systémová, propracovaná záležitost," prozradil rektor Univerzity Karlovy a zároveň šéf Konference rektorů Ivan Wilhelm. "V praxi to vypadá tak, že se usneseme, že za takové a takové výkony bude takový a takový plat." Právě to, že se vysokoškolský senát na mzdovém řádu usnese a nikoho dalšího k tomu víceméně nepotřebuje, se ovšem nelíbí některým školským odborům. Z jejich popudu se sociálnědemokratický poslanec František Vnouček, člen výboru pro sociální politiku, rozhodl podat pozměňovací návrh, který školám toto privilegium odebere. "Celou věc jsem pečlivě konzultoval s Asociací kolektivního vyjednávání. Hlavní problém vidím v tom, že veřejné vysoké školy musí vydat vnitřní mzdový předpis - jenže nikde už není určeno, co má být obsahem předpisu. Navíc to komplikuje kolektivní vyjednávání na vysokých školách," tvrdí Vnouček.

ODSTRČENÉ ODBORY
Vysokoškolští představitelé podle něho často odmítají do kolektivních smluv mzdová ujednání s poukazem na to, že k tomu slouží právě vnitřní mzdový předpis.
S tím částečně souhlasí i František Barták, předseda Vysokoškolského odborového svazu, který s šestnácti tisíci členy reprezentuje více než třetinu vysokoškolských pedagogů.

"Celý rok, co se vnitřní předpisy připravovaly, jsme museli pracně bojovat proti tomu, aby s námi rektoři neodmítali vyjednávat. Postupným přesvědčováním jsme ale dospěli k rozumné domluvě." Barták je zásadně proti tomu odměňovat vysokoškolské pedagogy podle zákona o mzdě. "Má-li být zachován tvůrčí výkon a kvalita vysokých škol, je potřeba, aby odměňování bylo spravedlivé: za víc práce víc peněz. Což tabulkové systémy většinou neumožňují," prohlásil. Bartákovi se navíc nelíbí, že se k návrhu výboru pro sociální politiku neměli šanci vyjádřit jak odbory, tak vysokoškolská reprezentace.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poslanci na mimořádné schůzi Sněmovny řeší spor o memorandum ohledně těžby...
PŘEHLEDNĚ: Sněmovna i díky Pirátům omládla. Přibylo žen a lidí bez titulu

Hned několik historických rekordů přinesly letošní volby do Poslanecké sněmovny. Čím byly jedinečné a jak konkrétně se výsledky odrazí ve složení nové dolní...  celý článek

Mimořádný sjezd německé SPD. Poslední kancléř strany Gerhard Schröder. (25.6....
Zeman ocení další velká jména, na Hradě vyznamená Schrödera a Lopraise

Prezident Miloš Zeman hodlá podle MF DNES při příležitosti státního svátku 28. října na Hradě vyznamenat bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera....  celý článek

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš přichází komentovat výsledky povolební schůzky s...
Babiš se s Okamurou shodl na zákonu o referendu, společnou vládu vyloučil

Až do večerních hodin v pondělí pokračovala vyjednávání vítěze voleb, hnutí ANO, s dalšími stranami zastoupenými ve Sněmovně. Andrej Babiš se během dne stihl...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.