iDNES.cz

Právník Pavel Zeman o justiční spolupráci v EU

Eurojust
velikost textu:
vydáno 11.1.2008 13:00
Nebudou odsouzení zločinci místo za mřížemi mizet za hranicemi? A pokud už tam skončí, existují cesty, jak je vrátit zpět? Jak vypadá justiční spolupráce v rámci Unie? Ptejte se českého zástupce v Eurojustu Pavla Zemana.
OTÁZKA: Dobrý den, proč by například vyšetřovatel nebo právník porušil suverenitu státu, pokud by jel vyšetřovat do některé ze zemí EU? Děkuju Marek
Eurojust ODPOVĚĎ: Státní moc lze vykonávat pouze na určitém teritoriu, které je vymezené státní hranicí. Přestože vstupem do schengenského prostoru došlo ke zrušení kontrol na pozemních hranicích, nedošlo ke zrušení hranic jako takových. Jednotlivé státy zásadně nepřipouští působení cizích orgánů činných v trestním řízení na svém území. Z tohoto pravidla však existují výjimky, jako např. činnost společného vyšetřovacího týmu, přeshraniční sledování atd., které jsou rozvíjeny v rámci justiční spolupráce v EU. Ke každé takové výjimce je nicméně důežitý souhlas příslušného orgánu dotčeného státu. 11.1.2008 13:11
OTÁZKA: Pomáháte policii při hledání český zločinců v zahraničí, nebo i cizinců, kteří se naopak skrávají u nás? Bivoj
Eurojust ODPOVĚĎ: Činnost Eurojstu směřuje v zásadě do oblasti justiční spolupráce ve věcech trestních, není však vyloučené, aby Eurojust pomáhal i na poli policejní spolupráce. České zastoupení v Eurojustu této spolupráci napomáhá oběma směry, tedy v případě, že ČR vystupuje jako stát dožadující i dožádaný. 11.1.2008 13:14
OTÁZKA: Pomáhal jste také při zatýkání Škrlové v Norsku? Milan Ouzký
Eurojust ODPOVĚĎ: Ano, Eurojust poskytoval spolupráci ve věci Barbory Škrlové. 11.1.2008 13:15
OTÁZKA: Dobrý den, jste přibuzný majora Zemana? koláč
Eurojust ODPOVĚĎ: Ano, příbuzným majora Zemana jsem po určitou dobu byl. Bylo to v době, kdy mému otci byla tato hodnost v armádě ČR udělena. 11.1.2008 13:17
OTÁZKA: Jsou velké rozdíly v právních řádech EU? Nebylo by dobré je sjednotit a odpadl by problém s papírováním mezi soudy. Petřík
Eurojust ODPOVĚĎ: Rozdíly mezi jednotlivými právními řády členských států EU existují. Nejmarkantnější je rozdíl mezi kontinetálním a anglosaským právním systémem. EU se snaží o harmonizaci práva v rámci EU. Možná nejzářnějším příkladem je aplikace Evropského zatýkacího rozkazu, který značně urychlil vydávání občanů. Nicméně jedná se o proces zdlouhavý, protože každý právní řád má své kořeny v historii určité země, což činí jeho harmonizaci obtížnější. V oblasti trestního práva zasahuje stát přímo a do značné míry do práv a svobod občanů, je tedy zřejmé, že i v budoucnu bude nutné zachovat určité formální postupy, které budou práva pbčanů garantovat. 11.1.2008 13:23
OTÁZKA: Vy ste se s Čabradou po zadržení sám setkal? KKT
Eurojust ODPOVĚĎ: S panem Čabradou jsem se osobně nesetkal. 11.1.2008 13:24
OTÁZKA: Můžete popsat, jak vypadalo zatýkání Čabrady? Byl jste osobně u toho? Vašek Pašek
Eurojust ODPOVĚĎ: Osobně jsem u zatýkání pana Čabrady nebyl. Zatčení pana Čabrady předcházela velice intenzivní spolupráce orgánů činných v trestním řízení v ČR a ve Francii, Europolu a Eurojustu. Výsledkem, mohu-li hodnotit výtečné spolupráce založené zejména na urychleném předávání informací, bylo zatčení pana Čabrady ve Francii, které provedla tamní zásahová jednotka. 11.1.2008 13:26
OTÁZKA: Jake je vase vazba na Europol a jak s nim spolupracujete??? acol
Eurojust ODPOVĚĎ: Kontakt na Europol probíhá ze strany Eurojustu ve dvou rovinách. Jednak se jedná o kontakt na příslušná analytická oddělení, se kterými spolupracujeme zejména ve věcech rozsáhlé organizované kriminality, kde dochází k výměněn dat mezi Europolem a Eurojustem, jednak spolupracujeme na úrovni české styčné kanceláře v Europolu a českého zastoupení v Eurojustu. Případ Čabrada byl příkladem spolupráce mezi českou styčnou kanceláří a českým zastoupením v Eurojustu. Spolupráce na obou úrovních je velice dobrá. 11.1.2008 13:31
OTÁZKA: Dobrý den, studuji právnickou fakultu a rád bych pracoval v některé z organizací EU. Kde všude jsou potřeba právníci, kromě Eurojustu. Jak často dochází k jejich obměně a co musí umět? Tedy kromě právního vzdělání a jazykových znalostí. Děkuji za odpověď . Patrik Patrik Babiš
Eurojust ODPOVĚĎ: Ano, přírodu mám rád. Otázku týkající se mých osobních plánů a citového rozpoložení s dovolením nezodpovím. 11.1.2008 13:32
OTÁZKA: Dobrý en, Pavle. Máte rád sluníčko, kytičky, zvířátka a přírodu vůbec? Uděláte si letos čas a vyrazíte do jarní přírody v rozkvětu a rozpuku? Pociťujete na jaře zvýšenou potřebu něhy? Xavon
Eurojust ODPOVĚĎ: již jsem zodpověděl 11.1.2008 13:33
OTÁZKA: Přeji dobrý den, na kolika případech ročně spolupracujete a jaký byl pro vás zatím nejzajímavější. Děkuji za odpověď a přeji Vám hodně štěstí. Podařilová
Eurojust ODPOVĚĎ: V uplynulém roce registroval Eurojust jako celek cca 1200 případů. ČR přispěla do tohoto objemu 76 případy, které jsme v Eurojustu registrovali. Nadto se české zastoupení zabývalo dalšími věcmi, které nebyly v Eurojustu registrovány pro jejich nižší závažnost, avšak ve kterých byla přesto součinnost českým kolegům poskytnuta. Nejzajímavější jsou pro mě osobně ty případy, které jsou komplikované, vyžadují koordinaci mezi více státy a rachlou rakci. Případ Čabrada byl bezesporu jedním ze zajímavých případů. 11.1.2008 13:37
OTÁZKA: Jaký byl zatím Váš nejsložitější případ? Děkuji Pivík
Eurojust ODPOVĚĎ: To lze těžko říct. Velice složité jsou případy týkající se hospodářské kriminality anebo korupce. Bohužel nemohu uvádět podrobnosti. 11.1.2008 13:39
OTÁZKA: Dobrý den, Eurojust sídlí v Haagu. Žijete tam trvale s rodinou? Jak jste si tam zvykli? Děkuji a přeju hodně štěstí v práci. Jitka Vovsíková
Eurojust ODPOVĚĎ: V Haagu žiji s celou rodinou. Nizozemsko je do značné míry odlišné od ČR, ale postupem času jme zdejšímu způsobu života přivykli. Děkuji za milé přání. 11.1.2008 13:40
OTÁZKA: Můžete prozradit něco víc o spolupráci při zatýkání Barbory Škrlové? Pepa
Eurojust ODPOVĚĎ: V dané věci došlo ke spolupráci norské a české policie prostřednictvím kanceláří SIRENE. Eurojust byl do věci zapojen z důvodu zajištění kontaktu mezi justičními orgány, tzn. mezi norskou prokuraturou a českým státním zastupitelstvím a soudem. Eurojust má dohodu o spolupráci s Norskem a díky tomu je k Eurojustu přidělen i norský styčný prokurátor. Úloha Eurojustu byla v tomto případě v tom, aby zprostředkoval kontakt a dohodl, jaký právní základ bude použit k předání paní Škrlové do ČR. Toto vše bylo nutné stihnnout v krátkém časovém období. 11.1.2008 13:47
OTÁZKA: Narazil jste za dobu svého působení u Eurojustu na to, že by některá ze zemí EU nechtěla spolupracovat při zatýkání zločince? Mohyla
Eurojust ODPOVĚĎ: Prozatím takovou negativní zkušenost nemám. 11.1.2008 13:48
OTÁZKA: Zdravime Te z Haagu. Ahoj Rad & Hon
Eurojust ODPOVĚĎ: Děkuji a opětuji pozdrav. 11.1.2008 13:48
OTÁZKA: Dobrý den. Jakým konkrétním způsobem vypadá "podpora justiční spolupráce mezi příslušnými orgány dotčených členských států"? Tak, že když to "spěchá", tak nekontaktuje písemně soud jednoho státu soud druhého státu poštou, ale pošle to přes Vás? Děkuji za odpověď. saša
Eurojust ODPOVĚĎ: Eurojust v praxi nenahrzuje tzv. žádost o právní pomoc justičního orgánu. V rámci EU je však možné příslušnou žádost zaslat přímo dožádanému justičnímu orgánu, není nutné ji zasílat prostřednictvím ústřeních justičních orgánů. Eurojust může na samém počátku pomoci s indentifikací příslušného orgánu, může věc s příslušným orgán předjednat a může svolat tzv. koordinační schůzku. Na koordinační schůzce se sejdou lidé zpracovávající věc jak v dožadujícím tak v dožádaných státech a vymění si na ní informace potřebné k vyřízení věci. Často se stává, že s ohledem na rozdílnost právních řádů je nutné objasnit, jakym zpúsobem má být žádost vyřízena. Velice často se stává, že samotná osobní intervence národního člena přispěje k rychlému vyřízení věci. 11.1.2008 13:55
OTÁZKA: Kolik lidí pracuje v české kanceláři Eurojustu? Jsou potřební také například vyšetřovatelé nebo lidé do terénu? Hruška
Eurojust ODPOVĚĎ: V rámci českého zastoupení pracují národní člena a zástupkyně národního člena. K dispozici máme jednu sekretářku. V případě potřeby zásahu v terénu využívají jednotlivá národní zastoupení svých orgánů činných v trestním řízení. Dlužno podotknout, že Eurojust sám žádné akce v terénu nepodniká. 11.1.2008 13:57
OTÁZKA: Prosím, můžete stručně vysvětlit, co je to Evropský zatýkací rozkaz? Pomeranč
Eurojust ODPOVĚĎ: Evropský zatýkací rozkaz je rozhodnutí justičního orgánu, na jehož základě může v rámci EU dojít k zatčení hledané osoby a jejímu předání do státu, který EZR vydal. EZR má určitá specifika oproti klasickému extradičnímu řízení, z nichž navenek se asi nejvíce projeví rychlost, s jakou je zadržená osoba předána (základní lhůta pro vykonání EZR je 60 dnů, může být prodloužena o dalších 30 dnů). Podle statistik vydaných Radou EU je doba nutná pro předání zosoby od okamžiku jejího zadržení 54 dnů (oproti cca jednomu roku, který byl potřeba v případě extradičního řízení). 11.1.2008 14:02
OTÁZKA: Dobrý den. Zaznamenal jste nějaké nevlídné jednání při spolupráci se zahraničními vyšetřovateli. Jakousi rivalitu či soutěživost mezi staty. Děkuji za odpověd. Petr Petr Šístek
Eurojust ODPOVĚĎ: Občas se stane, že ne všichni jsou naladěni pozitivně. Potom je naší úlohou přesvědčit dotyčné, aby našim požadavkům vyhověli. Rivalita se mnohdy projevuje a myslím, že někdy je i prospěšná. 11.1.2008 14:05
OTÁZKA: Musí soudy přesně vědět, ve které zemi se odsouzený zdržuje? Jak to zjistí? Najdou ho policisté na základě mezinárodního zatykače? Michal
Eurojust ODPOVĚĎ: Soudy nemusí přesně vědět, kde se hledaná osoba zdržuje. Pokud není místo pobytu známo (což bývá běžný případ) vyhlásí se Evrospký zatýkací rozkaz (EZR) v Schengenském informačním systému (SIS) a tím se uvede v pátrání v rámci celé EU (kromě Velké Británie, Irska, Kypru, Rumunska a Bulharska). Ve většině členských států má k SIS přístup celá policie, a proto může k zadržení osoby dojít např. při silniční kontrole, kde je prověřována identita osoby. Pátrání pomocí SIS je velice úspěšné. V případě, že není vydán EZR, ale vydává se mezinárodní zatýkací rozkaz, probíhá pátrání prostřednictvím Interpolu. 11.1.2008 14:11
OTÁZKA: muzu mit dotaz kdy zatocite stemi Stbaky z brna a Motejlem a spol dave
Eurojust ODPOVĚĎ: Tento dotaz nespadá do oblasti mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech. Ponechám ho tudíž bez odpovědi. 11.1.2008 14:12
OTÁZKA: Je Česká republika "problematickou" zemí? Justice ani policie tady nemá příliš dobrou pověst. Jak se na nás dívají venku? Marie
Eurojust ODPOVĚĎ: Z pohledu zvenčí je ČR bezproblémovou zemí. Podle mých zkušeností vyřizujeme dožádání ze zahraničí rychle a ve velmi dobré kvalitě. Rovněž přístup naší policie a státního zastupitelství hodnotím velice pozitivně. Dosud jsem neměl žádný problém v komunikaci. Naopak mohu říct, že spolupráce probíhá velice dobře na vysoké profesionální úrovni. Zahraniční kolegové většinou oceňují věcný a motivovaný přístup české justice a policie. Mohu-li si dovolit malou poznámku, myslím, že česká justice a policie je lepší, než jak je prezentována v médiích. 11.1.2008 14:17
OTÁZKA: Dobry den Pavle. Zminil jste uzkou spolupraci Eurojustu s Europolem. Muzete mne, jako laikovi, zkracene vysvetlit zakladni rozdil mezi obema organizacemi? Dekuji, mnoho zdaru Milda
Eurojust ODPOVĚĎ: Europol působí v oblasti policejní spolupráce, zatímco Eurojust v oblasti justiční spolupráce. To znamená, že Europol opatřuje a shromažďuje informace, zatímco prostřednictvím Eurojustu jsou zajišťovány důkazy použitelné v řízení před soudem. Ve zkratce lze říci, že cestou policejní spolupráce zjistíte například bydliště svědka v zahraničí, ale jeho výslech musíte provést cestou justiční spolupráce, pokud ho chcete použít v řízení před soudem. Omlouvám se za velice stručné vysvětlení, ale o rozdílech dvou dříve uvedených organizac by se dalo psát velice dlouho. 11.1.2008 14:23
OTÁZKA: Již ste zmínil rozdílný právní systém a to kontinetální a anglosaský. Který považujete vy osobně za lepší. Je rozumné náš systém přetransformovat na anglosaský? Petr Šístek
Eurojust ODPOVĚĎ: Nedokáži dát jasnou odpověď na to, který systém je lepší. Své právnické vzdělání jsem nabyl v ČR podle zásad kontinentálního systému a je zřejmé, že člověk preferuje věci, které zná. Tím nechci říct, že kontinetální systém je lepší, ale to, že v anglosaském systému mně chybí ona celoživotní zkušenost žití v něm. V předcházející odpovědi jsem uvedl, že každy právní systém je spjat s historií dané země. Tím zároveň odpovídám na druhou Vámi položenou otázku, protože si myslím, že lze velice těžko přetransformovat jeden systém v druhý. Lze dozajista zkusit přinést určité prvky anglosaského systému do našeho práva, ale pak je nutné pečlivě sledovat, jak dané změny přijímá praxe. 11.1.2008 14:29
zpět na osobnost