Jak zjistila MF DNES, neúspěšně. Po vzoru soudců a státních zástupců, kterým stát musel kvůli chybnému výpočtu platy dorovnat už před lety, tak uspěli i právníci majetkového úřadu.
Když státní právníci žalují stát
Na ÚZSVM bylo kvůli doplacení mzdy podáno celkem šestapadesát žalob. Na soud se tak obrátily více než dvě třetiny právníků úřadu, kterých je přes sedmdesát.
Redakce má k dispozici dva verdikty Nejvyššího soudu, z nichž vyplývá, že právníci ÚZSVM svého zaměstnavatele zažalovali začátkem roku 2016. Tedy poté, co vláda odmítla dohodu o narovnání.
„ÚZSVM se pokusil předejít sporům s právními zástupci tím, že v roce 2016 společně s ministerstvem financí předložil vládě návrh dohody o narovnání, která by situaci vyřešila analogicky jako tomu bylo u státních zástupců a soudců, tedy bez zatížení soudní soustavy. Avšak vláda tento návrh nepřijala. Proto ÚZSVM nezbylo než vyčkat rozhodnutí soudů, kdy se samozřejmě v rámci soudních jednání maximálně snažil o úspěch,“ řekl MF DNES mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka.
Ve všech případech, kdy došlo k pravomocnému rozhodnutí, úřad prohrál. „Pravomocně rozhodnuto bylo v 8 soudních případech, ÚZSVM byl povinen uhradit 794 910 Kč a úroky z prodlení ve výši 203 157 Kč. Další spory byly přerušeny,“ dodal Ležatka.
Podle původních odhadů z podzimu 2015, kdy se ÚZSVM chystal předložit vládě dohodu o narovnání, by doplacení mzdy vyšlo státní kasu na více než čtrnáct milionů korun. Jaký bude konečný účet za spor ÚZSVM se svými právníky tak není jasné. V jednom z případů, se kterým se MF DNES seznámila, se právník úřadu domáhal navýšení platu z 55 800 na 59 500 korun měsíčně.
Nejsou to soudci
Argumenty, kterými se úřad před soudy bránil, se dají shrnout do dvou bodů. Za prvé: právníci úřadu nemají stejné postavení jako soudci nebo státní zástupci. A za druhé: právníci se dorovnání platů začali domáhat pozdě.
„S pozicí soudce a státního zástupce je spojeno mnoho restriktivních opatření, která zasahují do jejich osobního života, a proto se stát zavázal je důstojně hmotně zabezpečit. Zaměstnancům ÚZSVM však taková ústavně garantovaná nezávislost nesvědčí, proto se nemohou dovolávat ani záruk, které tuto nezávislost zabezpečují,“ uvedli zástupci ÚZSVM před soudem.
Výpočet platu právníka ÚZSVM přitom přímo odkazuje na plat státního zástupce. Podle názoru úřadu to však bylo jen za účelem výpočtu platu a jinak nemá právník ÚZSVM se státním zástupcem nic společného.
S tím však právníci, kteří dorovnání platu vysoudili nesouhlasí. „Poslání právního oddělení úřadu je být takovou státní advokátní kanceláří, aby se nemusely najímat soukromé právní firmy a šetřit státu peníze tam, kde je potřeba,“ řekl MF DNES právní zástupce ÚZSVM, který si s ohledem na citlivost tématu uvnitř úřadu přál zůstat v anonymitě.
Podobně právníci úřadu odmítají i námitku, že se na soudy obrátili příliš pozdě. Například jedna z advokátek, která ÚZSVM žalovala, uvedla, že čekala na řešení, se kterým přijde sám úřad. „Loajálně očekávala, že stát bude postupovat stejně, či obdobně a nedopustí, aby u osob odměňovaných na základě stejných principů bylo postupováno diametrálně odlišně. Pouze z těchto důvodů nepodala žalobu dříve, a proto námitkou promlčení by tak byla sankcionována za svoji loajalitu zaměstnavateli,“ citoval právničku soudce Zdeněk Novotný z Nejvyššího soudu.
