V obci Hardheim se zhruba 4 600 obyvateli ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko našla útočiště asi tisícovka uprchlíků. Aby nedocházelo k problémům mezi původními obyvateli a nově příchozími, rozhodl se starosta Volker Rohm ze sdružení Svobodní voliči rozdat žadatelům o azyl kodex chování.
„Milá cizinko, milý cizinče,“ začíná dopis vyhotovený v několika jazycích. „Mnozí z vás zažili hrozné věci. Válku, ohrožení života, nebezpečný útěk přes půlku světa,“ znějí úvodní věty.
„Německo je čistotná země a tak to musí zůstat!“ Když člověk používá veřejné toalety, „je v tuzemsku obvyklé zanechat je po sobě čisté“, pokračuje text.
Následně uprchlíky upozorňuje, že než si člověk rozbalí zboží v supermarketu, je třeba ho zaplatit. Po 22. hodině se dodržuje noční klid. A v neposlední řadě: „Svou naléhavou potřebu vykonáváme výhradně na toaletách, nikoli v zahradách a parcích, ani na zádích aut a za křovisky“.
Hardheimská pravidla slušného chování vyvolala v Německu pozdvižení. Ve čtvrtek se zhroutily internetové stránky obce a telefon na radnici vyzváněl bez ustání.
Liebe fremde Frau, lieber fremder Mann! Benimmregeln für #Flüchtlinge im fränkischen #Hardheim auf der Homepage. pic.twitter.com/ZL9oFfdzR6
Starosta opatření obhajuje a tvrdí, že reaguje i na stížnosti občanů. „Příručka není myšlena jako šikana, ale má usnadnit spolužití uchazečů o azyl a místních obyvatel,“ vysvětluje.
Předsedkyně rady pro uprchlíky Bádenska-Württemberska Angelika von Loeperová upozornila, že „to přiživuje rasistické tendence“.
Ministerstvo: Letos získalo v Německu práci 17 tisíc běženců
Podle ministerstva práce v Německu letos získalo práci přes 17 tisíc běženců. Uvedl to deník Passauer Neue Presse s tím, že práceschopných jich je přitom asi 310 tisíc.
Podle listu brání zaměstnávání uprchlíků zákony na ochranu pracovního trhu a zaměstnavatelé žádají o jejich zmírnění.
Podle německé vlády je zajištění práce pro přistěhovalce důležitý předpoklad pro to, aby se integrovali do společnosti. Spolková agentura práce (BfA) však letos musela v 9 600 případech odmítnout běžence, kteří se o zaměstnání ucházeli.
Žadatelé o azyl totiž v prvních třech měsících po podání žádosti nesmí v Německu pracovat. V dalších 12 měsících se sice o práci mohou ucházet, ale zaměstnavatelé jim mohou nabídnout místo jedině v případě, že na něj nemají kandidáta z Německa nebo z jiné země Evropské unie.
BfA nicméně upozorňuje, že uprchlíci mají někdy problém najít práci i kvůli nedostatečné znalosti němčiny. Další běženci nemají dostatečnou kvalifikaci, protože obory, které vystudovali, mají v zemi původu nižší standardy než v Evropské unii a Německo jejich vzdělání nepovažuje za rovnocenné.
Vláda podle oficiální prognózy očekává, že do země letos přijde 800 000 uprchlíků. Podle neoficiálních údajů jich ale může být až 1,5 milionu.
