Svého desetiletého syna Jana měl u sebe doma Petr Kotan naposledy, když mu bylo osm let. Přestože se s ním měl podle rozsudku stýkat každý víkend, matka chlapce v tom bránila. Nakonec si Petr Kotan v září 2003 pro Jana přišel v doprovodu exekutora a sociální pracovnice.
Vyzvednutí však neproběhlo tak, jak mělo. Neobešlo se bez pláče a křiku. Rodiče se o chlapce přetahovali a ten měl šestihodinový hysterický záchvat a nakonec skončil v nemocnici. Tak skončila soudní exekuce v pražské základní škole.
Podobná scéna se opakovala letos 12. ledna, manželé Baraovi si "předávali" malou Sáru. Kvůli jejímu případu teď chce prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa prosadit několik změn, které exekuce dětí zásadně změní. Odebrání dětí nařizuje soud, když rodiče porušují právo.
"Jednotka rychlého nasazení"
Hlavní změnou je, že by všechny exekuce mělo provádět zvláštní pracoviště s vyškolenými odborníky. Jirsa skupinu nazývá "jednotkou rychlého nasazení pro odebrání dítěte". Složení? Zkušený exekutor, dětský psychiatr a psycholog, soudce a takzvaný vyjednavač. "Jednotka" by působila po celém Česku.
"Není možné, aby odebírání dítěte dělal někdo, kdo celý život zabavoval majetek. Musí to dělat člověk, který má s řešením kritických situací dost zkušeností," vysvětlil Jirsa. Chce také, aby soud exekuci pouze povolil. Kdy, kde a za jakých podmínek k ní dojde, by už měli rozhodovat odborníci z "jednotky".
Další významnou změnou je, že by se odebírání dítěte mělo odehrávat na neutrální půdě. Ne tedy v bytě jednoho z rodičů, ti by z exekuce měli být zcela vyloučeni.
Důvod je podle Jirsy prostý: rodiče podle něj většinou celou situaci "vyostří". Tahají se o dítě, křičí a jsou hysteričtí.
"Mělo by se to odehrát ve školce, škole nebo na kroužku. Psycholog dítěti vysvětlí, o co jde a co se bude dít," popisuje svou představu Jirsa. Podle psychologů však není úplně jisté, že toto rozhodnutí bude pro dítě to nejlepší. Chtějí individuální přístup.
"Je jasné, že jednodušší je odebírat dítě bez přítomnosti rodičů. Na druhou stranu ale ne každé dítě to může dobře zvládnout. Měly by platit obě možnosti," řekl dětský psycholog Jiří Knoll.
Speciální navykací středisko
Specializované pracoviště by navíc podle Jirsy mohlo fungovat i jako "navykací" středisko pro rodiče, který dlouhou dobu své dítě neviděl. To by si zde na něj mělo zvyknout a sblížit se s ním.
Nemělo by se tedy už stát, že pár hodin poté, co exekutor dítě jednomu rodiči odebere, sedí dítě s druhým rodičem v letadle do zahraničí a přitom ho téměř nezná. Tak tomu bylo například u dětí Marcely Krajníkové (více zde) či dcery Natálie Baraové. - více zde
Své návrhy na změny při exekucích dětí chce v nejbližších dnech Jaromír Jirsa probrat s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem. Myslí si, že mají velkou šanci na to, aby je ministr podpořil.
"Nic nepomohou alibistické instrukce, jak má soud obecně při exekuci postupovat. Je nutné průběh exekucí změnit," dodal prezident Soudcovské unie.
