"Malý přistěhovalec patří k druhu Teilhardina magnoliana," upřesnil paleontolog Christopher Beard z Carnegieho přírodovědného muzea v Pittsburghu.
Právě jeho zub se našel u Mississippi. Beard soudí, že tito primáti se tam dostávali ze Sibiře po "mostě", který už dnes neexistuje.
Tento druh patřil k příbuzným lemurů, opic, lidoopů a lidí. Měřil pouhých 7,5 centimetru a vážil 28 gramů.
Paleontolog se domnívá, že v době, kdy žil, tedy před 58 miliony let, musel patřit k nejchytřejším tvorům. "Neznamená to ale, že by se zabýval nějakými hlubokými myšlenkami," zavtipkoval Beard.
"Primáti mají na konečcích prstů nehty místo drápů, jejich oči jsou posazené vedle sebe, což jim umožňuje prostorové vidění. Většina primátů má také větší mozek než ostatní savci," vysvětlil.
Tento drobný tvor se pravděpodobně živil hmyzem, bobulemi a ovocem, stranil se ještěrek a dravých ptáků, kteří by si na něm sami rádi pochutnali.
"Teilhardina byl malý primitivní primát, který se spíš podobal drobounké opici než malému lemurovi," tvrdí Beard. Upřesnil, že tento tvor ale žil 10 milionů let předtím, než se objevily první opice.
Příbuzní po celém světě
Fosílie podobné druhu Teilhardina byly objeveny i v Číně, Belgii, Francii a Wyomingu. Nově objevená zkamenělina je starší než ta z Wyomingu a podle Bearda pochází z doby, kdy se dalo z Asie přejít na kontinent Severní Ameriky.
O tom, jak se primáti do Severní Ameriky dostávali, není ve vědeckých kruzích zcela jasno. Podle jedněch se tam dostali ze Sibiře, jiní naopak tvrdí, že z Evropy přes Grónsko v době, kdy se kontinenty definitivně usadily.
Pevninský most v Beringově úžině byl po dlouhou dobu migrační cestou. Mnoho vědců se domnívá, že tudy se do Severní Ameriky dostali před 30 až 12 tisíci let i první moderní lidé.
