Protestujeme kvůli pacientům, chceme jim zajistit dobrou péči, říká lékařka

Praktičtí lékaři v úterý protestovali proti byrokracii a podfinancování praxí. Ve středu 18. října se chystají úplně zavřít ordinace, aby ministerstvo přiměli řešit jejich situaci. „Naše protesty jsou hlavně kvůli pacientům, protože vidíme, jak péče mizí, zvláště z okrajových částí republiky, kde není dobře zajištěna,“ říká praktická lékařka Dagmar Škrhová.
Reklama

Zaznamenali jste již nějakou reakci od ministerstva zdravotnictví na vaše protesty?
Pouze vím, že se náměstek ministra Roman Prymula vyjádřil v televizi a řekl, že není ochotný přistoupit na naše požadavky. Možná udělá nějaké kosmetické úpravy, ale zásadní řešení nepředpokládá.

Takže chcete protestovat dál?
Uvidíme.

Co se bude dít příští středu? Zavřete ordinace a vyjdete do ulic?
Ne, jen zavřeme ordinace. O dalším postupu budeme jednat na celorepublikovém setkání okresních předsedů Sdružení praktických lékařů, které sdružuje asi 90 % všeobecných praktických lékařů.

Zapojili se všichni praktičtí lékaři nebo víte o někom, kdo s protestem nesouhlasí?
Neznám zatím nikoho, kdo by s ním nesouhlasil.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka řekl, že jste připraveni zavírat ordinace opakovaně, pokud nebudou vaše požadavky vyslyšeny? O jaké požadavky se přesně jedná?
Jde hlavně o princip, aby ministerstvo podporovalo primární péči. Ve všech civilizovaných státech je primární péče základem zdravotnictví. Naše protesty jsou hlavně kvůli pacientům, protože vidíme, jak péče mizí, zvláště z detašovaných pracovišť, okrajových částí republiky, kde není dobře zajištěna.

Reklama

Nehledě na to, že i v našich ordinacích máme přístrojové vybavení, které potřebuje obnovu, revize, naše sestry také potřebují vyšší platy, na to všechno jsou potřeba peníze, aby kvalita péče nešla dolů. Když chybí základní péče a pacient čeká na různá ambulantní vyšetření zbytečně dlouho, je to nejen neetické, ale zdravotnictví se i prodražuje.

Tisíce lékařů navlékly černé pásky. Sdružení vyzvalo k zavření ordinací

Na co jde v ordinaci nejvíce peněz?
Na platy zaměstnanců, režie, nájmy, energie, nákup nových přístrojů, jejich pravidelné kontroly, spotřební materiál. Příjem od pojišťovny se nerovná příjmu lékaře.

Je podle vás vzhledem k reakcím ministerstva možná nějaká diskuze, že byste se na něčem shodli?
Diskuze a pozitivní výstup by byly potřeba. Jednání probíhala, ale efekt byl jiný. Například pro rok 2017 došlo k navýšení ceny práce ve výkonech všech oborů. U praktických lékařů se do kapitační platby promítlo navýšení pouze poloviční a zbytek byl ministerstvem přislíben pro rok 2018.

Namísto toho je nyní v návrhu úhradové vyhlášky naopak snížení platby za pacienty, kteří v posledních 36 měsících u lékaře nebyli, přitom nemáme možnost, jak to ovlivnit. O kompenzaci navýšením za pacienty, kteří jsou v ordinaci několikrát týdně nebo i denně, návrh vyhlášky však neuvažuje.

Chybí lékaři pouze v okrajových částech republiky?
V některých oblastech například Jesenicka nebo Vysočiny se nedaří obsadit bývalé místo praktického lékaře. Lékaři však ubývají třeba i ve Středočeském kraji, nejenom na periferiích. Péče je zajištěna, ale pacienti musejí za lékařem dojíždět více kilometrů. Někdy nejbližší lékař je natolik přetížen, že již nemůže registrovat nové pacienty, a ti musejí dojíždět ještě dál.

Proč je podle vás důležitější financovat více praktické lékaře než nemocnice?
Obojí je důležité, obojí je třeba financovat, a proto nelze ambulantní péči opomíjet. To, co se v primární péči zachytí, sleduje, nebo vyléčí, je podstatně levnější než v nemocnicích. A praktikům by měla být dána možnost co nejširšího záběru, aby co nejvíce diagnostikovali a vyléčili buď vlastními silami nebo ve spolupráci s ostatními specialisty. Léčba v nemocnici by měla být rezervována pro závažnější stavy, které nelze řešit ambulantně.

Lékařům také vadí omezování preskripce, které trvá už několik let. Co to vlastně znamená?
To znamená, že praktický lékař nemůže předepsat na účet pojišťovny některé běžné léky. Pacient má možnost tento lék na předpis od praktického lékaře uhradit sám, nebo být odeslán ke specialistovi, který lék po vyšetření pacienta na účet pojišťovny předepíše. Pokud by praktický lékař předepsal takový recept na účet pojišťovny, musí ho uhradit sám. Pro pacienta to znamená buď zbytečný finanční výdaj nebo časovou ztrátu, pro pojišťovnu úhradu navíc za vyšetření u specialisty.

Samozřejmě nemluvím o vysoce specializovaných preparátech, jako jsou například cytostatika, chemoterapeutika a podobně, které patří do rukou daných specialistů. Tato preskripční omezení se mění každý měsíc.

Reklama
Reklama
Reklama