Čtenáři upozorňovali na to, že praktický lékař může ve své diagnóze chybovat, a zablokovat tak přístup ke specialistovi. "V dětství jsem onemocněl zánětem mozkových blan. Lékař to nepoznal a tři týdny mě léčil, jako kdybych měl chřipku. V nemocnici mi potom museli zachraňovat život," vzpomíná Václav Vlk z Prahy. Podobnou zkušenost má i Bohumil Halva z Prahy. "Téměř vždy, když se naše rodina s něčím obrátila na praktického lékaře, vznikly problémy. Vloni jsem dostal virózu a přes týden jsem měl čtyřicetistupňové horečky. Léky, které mi lékař předepisoval, vůbec nezabíraly. Nakonec jsem skončil na pohotovosti. Tam mi předepsali antibiotika. Po dvou dnech jem již byl bez teplot, ale plíce mě od té doby zlobí pořád," tvrdí Halva.
"Objevila se mi na noze vyrážka. Obvodní doktorka řekla, že mě jen něco poštípalo. Dala mi mastičku, která nezabrala, potom další a opět nic. Pak se zhrozila a poslala mě na kožní. Nevím, proč bych měl opět podstupovat takovou léčbu," napsal do chatu na iDNES čtenář pod pseudonymem Chandlerek.
Jiný názor má Zdeňka Poláková z Prahy: "Každý má právo vybrat si praktického lékaře, který mu vyhovuje. Své lékařce věřím a vždy jdu raději nejdříve za ní. Navíc praktici pobírají za pacienty paušál, takže nemají důvod je ke specialistovi neposlat," míní.
S tím nesouhlasí Miloš Novák z Jihlavy: "Vztah lékaře a pacienta je stále vztah dvou lidí. Může být růžový, ale také úplně černý. Lékař nemusí poslat pacienta 'dál' třeba je proto, že se mu nelíbí, jak se k němu chová. Nebo třeba doufá, že vyléčí nemoc, k jejímuž léčení nemá prostředky." Řada čtenářů považuje povinnost chodit se vším k praktickému lékaři za ohrožení lidských práv, práv pacientů a svobody výběru lékaře. "Znám třeba moc zákonodárnou, ale o moci lékařské jem nikdy nic neslyšel, lékař není můj nadřízený," rozhořčil se Zdeněk Hambálek z Opavy.
"Myslím, že by byla potlačena svoboda výběru lékaře. Nevím, proč by mi měl lékař nařizovat, že mám jít ke specialistovi Vopičkovi, když jsem zvyklá léčit se u Vomáčky, " namítá Kateřina Šujancová z Plzně.
S vládním návrhem zákona naopak souhlasí Květuše Vodičková z Brna: "Kdyby si lidé chodili ke specialistům jen podle své vůle, byly by ordinace úplně zavaleny.
Zablokovali by přístup ke kvalitní péči po ty, kteří to opravdu potřebují."
"Objevila se mi na noze vyrážka. Obvodní doktorka řekla, že mě jen něco poštípalo. Dala mi mastičku, která nezabrala, potom další a opět nic. Pak se zhrozila a poslala mě na kožní. Nevím, proč bych měl opět podstupovat takovou léčbu," napsal do chatu na iDNES čtenář pod pseudonymem Chandlerek.
Jiný názor má Zdeňka Poláková z Prahy: "Každý má právo vybrat si praktického lékaře, který mu vyhovuje. Své lékařce věřím a vždy jdu raději nejdříve za ní. Navíc praktici pobírají za pacienty paušál, takže nemají důvod je ke specialistovi neposlat," míní.
S tím nesouhlasí Miloš Novák z Jihlavy: "Vztah lékaře a pacienta je stále vztah dvou lidí. Může být růžový, ale také úplně černý. Lékař nemusí poslat pacienta 'dál' třeba je proto, že se mu nelíbí, jak se k němu chová. Nebo třeba doufá, že vyléčí nemoc, k jejímuž léčení nemá prostředky." Řada čtenářů považuje povinnost chodit se vším k praktickému lékaři za ohrožení lidských práv, práv pacientů a svobody výběru lékaře. "Znám třeba moc zákonodárnou, ale o moci lékařské jem nikdy nic neslyšel, lékař není můj nadřízený," rozhořčil se Zdeněk Hambálek z Opavy.
"Myslím, že by byla potlačena svoboda výběru lékaře. Nevím, proč by mi měl lékař nařizovat, že mám jít ke specialistovi Vopičkovi, když jsem zvyklá léčit se u Vomáčky, " namítá Kateřina Šujancová z Plzně.
S vládním návrhem zákona naopak souhlasí Květuše Vodičková z Brna: "Kdyby si lidé chodili ke specialistům jen podle své vůle, byly by ordinace úplně zavaleny.
Zablokovali by přístup ke kvalitní péči po ty, kteří to opravdu potřebují."
