Místo návštěvy notoricky známých památek lze krásy Prahy poznávat z ochozů mnoha věží nebo z vltavského nábřeží.
Praha - Oblíbené a tradičně citované úsloví - Praha stověžatá - skutečný počet pražských věží, věžiček a vížek už dávno těžce podceňuje. Ať už jich však je v Praze, kolik chce, nejlépe je spočítáte právě z ochozů. A ten výhled stojí vážně za to.
Praha
Pohled z Mikuláše i z Prašné brány
Dosud čerstvou atrakcí je teprve nedávno zpřístupněná věž chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Výhled z ní je úžasný a neunikne vám z něj nic. Také proto tuto věž na čtyřicet let zabrala ke svým pozorováním komunistická Státní bezpečnost. Novodobý návštěvník si tu může vyzkoušet - i když už bez policejních dalekohledů - pohled na zahrady amerického velvyslanectví i do dvorků nebo oken soukromých domů. Především se však z ochozu barokní zvonice rozprostírá výhled jak na malostranské paláce a majestátní Pražský hrad, tak také na křivku Karlova mostu, střeženého mosteckými věžemi. Na samotný střed Starého Města lze shlédnout z gotické věže Staroměstské radnice. V hluku ulice kdesi dole zaznívá klinkání figury Smrtky na orloji a kokrhání zlatého kohouta. Neobvyklý pohled na Staré, ale i podstatnou část Nového Města nabízí Prašná brána na počátku Celetné ulice. Po stovkách prošlapaných schůdků lze vystoupat i na obě mostecké věže - Staroměstskou i vyšší ze dvou Malostranských věží.
Na židovské ghetto tuzemci zapomínají
Památkou světového významu, za niž do Prahy míří turisté doslova z celé zeměkoule, ale Češi a Moravané ji často opomíjejí, je torzo pražského židovského ghetta. Sedm synagog, radnice a prastarý hřbitov jsou jen malou památkou na rozsáhlou čtvrt Židů, kteří se v Praze začali usazovat už od devátého století. Jednou z vůbec nejstarších gotických staveb v Praze je Staronová synagoga v Červené ulici. V jejím těsném sousedství pak krutou asanaci židovského města na konci devatenáctého století přečkala i radnice. Na jejím štítě je třeba prohlédnout si nevšední hodiny s hebrejským ciferníkem, jehož ručičky jdou stejně jako hebrejština - zprava doleva.
Po vltavském nábřeží až na Vyšehrad
Novou dimenzi pohledu na hlavní město nabízí procházka po vltavském nábřeží. Začít ji lze - s hradčanským panoramatem stále před očima - pod Štefánikovým mostem při vyústění Revoluční třídy. Odtud vede kamenné nábřeží pod Letenskými sady a pravidelně odměřujícím kyvadlem na místě někdejšího Stalinova pomníku až k Rudolfinu. Zvýšené nábřeží pak pokračuje od Karlova mostu ke konstruktivistické budově Mánesa se starobylou Šítkovskou věží. Odtud klesá zpět k řece a okolo Tančícího domu zdatného poutníka dovede až k Vyšehradské skále. Tuto trasu můžete ovšem i obměnit. Pokud se protlačíte davy turistů přes Karlův most na na něj navazující Mosteckou, můžete po pár desítkách metrů zatočit doleva do Lázeňské ulice. Po chvíli se ocitnete na útulném Maltézském náměstí, které turisté doposud většinou neobjevili. Pokud se odtud vydáte Karmelitskou ulicí na Újezd, můžete zde nastoupit na lanovku, která vás doveze na Petřín. A výhled na Prahu je opravdu nejlepší z Petřína.
Praha - Oblíbené a tradičně citované úsloví - Praha stověžatá - skutečný počet pražských věží, věžiček a vížek už dávno těžce podceňuje. Ať už jich však je v Praze, kolik chce, nejlépe je spočítáte právě z ochozů. A ten výhled stojí vážně za to.
Praha
Pohled z Mikuláše i z Prašné brány
Dosud čerstvou atrakcí je teprve nedávno zpřístupněná věž chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně. Výhled z ní je úžasný a neunikne vám z něj nic. Také proto tuto věž na čtyřicet let zabrala ke svým pozorováním komunistická Státní bezpečnost. Novodobý návštěvník si tu může vyzkoušet - i když už bez policejních dalekohledů - pohled na zahrady amerického velvyslanectví i do dvorků nebo oken soukromých domů. Především se však z ochozu barokní zvonice rozprostírá výhled jak na malostranské paláce a majestátní Pražský hrad, tak také na křivku Karlova mostu, střeženého mosteckými věžemi. Na samotný střed Starého Města lze shlédnout z gotické věže Staroměstské radnice. V hluku ulice kdesi dole zaznívá klinkání figury Smrtky na orloji a kokrhání zlatého kohouta. Neobvyklý pohled na Staré, ale i podstatnou část Nového Města nabízí Prašná brána na počátku Celetné ulice. Po stovkách prošlapaných schůdků lze vystoupat i na obě mostecké věže - Staroměstskou i vyšší ze dvou Malostranských věží.
Na židovské ghetto tuzemci zapomínají
Památkou světového významu, za niž do Prahy míří turisté doslova z celé zeměkoule, ale Češi a Moravané ji často opomíjejí, je torzo pražského židovského ghetta. Sedm synagog, radnice a prastarý hřbitov jsou jen malou památkou na rozsáhlou čtvrt Židů, kteří se v Praze začali usazovat už od devátého století. Jednou z vůbec nejstarších gotických staveb v Praze je Staronová synagoga v Červené ulici. V jejím těsném sousedství pak krutou asanaci židovského města na konci devatenáctého století přečkala i radnice. Na jejím štítě je třeba prohlédnout si nevšední hodiny s hebrejským ciferníkem, jehož ručičky jdou stejně jako hebrejština - zprava doleva.
Po vltavském nábřeží až na Vyšehrad
Novou dimenzi pohledu na hlavní město nabízí procházka po vltavském nábřeží. Začít ji lze - s hradčanským panoramatem stále před očima - pod Štefánikovým mostem při vyústění Revoluční třídy. Odtud vede kamenné nábřeží pod Letenskými sady a pravidelně odměřujícím kyvadlem na místě někdejšího Stalinova pomníku až k Rudolfinu. Zvýšené nábřeží pak pokračuje od Karlova mostu ke konstruktivistické budově Mánesa se starobylou Šítkovskou věží. Odtud klesá zpět k řece a okolo Tančícího domu zdatného poutníka dovede až k Vyšehradské skále. Tuto trasu můžete ovšem i obměnit. Pokud se protlačíte davy turistů přes Karlův most na na něj navazující Mosteckou, můžete po pár desítkách metrů zatočit doleva do Lázeňské ulice. Po chvíli se ocitnete na útulném Maltézském náměstí, které turisté doposud většinou neobjevili. Pokud se odtud vydáte Karmelitskou ulicí na Újezd, můžete zde nastoupit na lanovku, která vás doveze na Petřín. A výhled na Prahu je opravdu nejlepší z Petřína.
