Současný počet si vysvětluje jednoduše. „Neutíkají do Anglie, prostě se považují více za Čechy než Romy, přesto nás to dost překvapilo,“ míní Šebková.
Jiné vysvětlení pro neochotu Romů přihlásit se ke své národnosti má však například poslankyně a romská aktivistka Monika Horáková (US). Podle ní většinu Romů vedl k „nepřiznání“ své národnosti strach. „Před sčítáním lidu proběhla nedostatečná informační kampaň, vláda to prostě zanedbala. Nedala občanovi dostatečný pocit jistoty, že pokud se ke své národnosti přihlásí, jeho data nebudou zneužita,“ prohlásila Horáková.
Domnívá se, že většina Romů měla strach, že se tento údaj dostane například do hromadné databáze, kde by pouze na jedno kliknutí vyjel seznam všech, kteří se k Romům přihlásili. „Historicky to v nich vzbuzuje pocit obav a strachu,“ doplnila poslankyně.
Podle pražské správy Českého statistického úřadu žilo trvale k 1. březnu na území Prahy čtyři tisíce sedm set Slováků, jen o dvě respektive pět stovek méně Ukrajinců a Rusů. Vietnamců ve městě v té době bylo dva tisíce šest set, Američanů tisíc sedm set.
Dohromady statistici v Praze napočítali 1 178 576 obyvatel, z toho bylo 618 546 žen. Metropole má i nejvyšší podíl šedesátiletých a starších, společně s Brnem, Plzní a okresem Rokycany.
| Věkové složení obyvatel metropole | |
|---|---|
| děti do 15 let | 160 871 |
| dospělí produktivního věku | 773 660 |
| lidé nad 60 let | 241 200 |
| nezjištěno | 2 845 |
| celkem | 1 178 576 |
| Složení cizinců žijících v Praze | |
|---|---|
| Slováci | 4 703 |
| Ukrajinci | 4 576 |
| Rusové | 4 284 |
| Vietnamci | 2 634 |
| občané USA | 1 728 |
| ostatní | 13 301 |
| celkem | 31 229 |
