Radnice pod vedením koalice ODS A ČSSD naplánovala v příštím roce příjmy dvaadvacet miliard korun. Naopak utratit chtějí městští představitelé třiatřicet miliard. Jedenáctimiliardový schodek mají krýt půjčky a státní dotace.
Více než miliardu korun město zaplatí za výstavbu tunelu Mrázovka a dokončení komunikace městského okruhu mezi Radlickou a Barrandovským mostem. Ta má být otevřena v příštím roce.
Tunel by měl být dostavěn až v roce 2004. Vozy, které pojedou od Barrandovského mostu, tak skončí cestu u neprůjezdných rour tunelu Mrázovka. Řidiče, kteří by chtěli pokračovat na Strahov, čeká cesta Radlickou a často ucpanými smíchovskými ulicemi kolem Ženských domovů.
Jozef Macko z magistrátu uznal, že dopravu na Smíchově tato komunikace neřeší. "Má to pouze jedinou výhodu. Auta, která pojedou mezi Barrandovským mostem a Strahovským tunelem, nebudou muset až k Vltavě nebo ke smíchovskému nádraží," řekl Macko.
Dopravě na jihu Prahy výrazně uleví až tunel Mrázovka, který by měl zrychlit dopravu na levém břehu Vltavy.
Návrh městského rozpočtu ostře kritizuje opozice. Zastupiteli Michaelu Hvížďalovi (US) se nelíbí obrovský růst zadlužení města. "Za poslední tři roky se zvýšilo o dvacet miliard korun," řekl Hvížďala. Některé stavby se podle něho zbytečně prodražují. "Odstrašujícím příkladem je několik let rozestavěný skleník v botanické zahradě," dodal.
Skleník Fata Morgana měl původně stát dvacet milionů korun. Jeho cena však vzrostla asi šesti násobně na sto osmdesát milionů. Zbytečně podle Hvížďaly platí město také stamiliony za Kongresové centrum.
Zastupitel Hvížďala dále míní, že město musí méně stavět. Proto navrhuje, aby se zaměřilo pouze na velké dopravní stavby, jako jsou městský okruh a metro, a tím ušetřilo peníze.
Náměstek primátora Jiří Paroubek (ČSSD) však tvrdí, že bez půjček se hlavní město neobejde, protože jinak by nebyly peníze na novou trasu metra a výstavbu tramvajové tratě na Barrandov.
K městskému rozpočtu mají velké výhrady i opoziční lidovci. Zastupiteli Mariánu Hoškovi se nelíbí, že jednotlivé položky v rozpočtu jsou nesrozumitelné. „Například u dopravního podniku se sice dozvíme, že dostane sedm miliard korun, ale již nevíme, kolik peněz půjde na tramvaje, co na autobusy anebo na metro,“ řekl Hošek.
Generální ředitel dopravního podniku Milan Houfek namítá, že každý ze zastupitelů se může seznámit podrobně s tím, za co všechno dopravní podnik utrácí peníze. "To platí i pro pana Hoška," dodal.
| Ohrozí dluhy hospodaření města? O deset miliard korun na současných 22,5 miliardy vzrostl ve srovnání s loňským rokem dluh hlavního města. To odpovídá jeho celoročnímu rozpočtu. Další 4,5 miliardy na nákup dvaceti nových souprav do metra si chce vypůjčit Praha v příštím roce. Na každého jejího obyvatele tak už nyní připadá dluh téměř 20 000 korun, což je asi čtyřikrát více, než je republikový průměr u zadlužených obcí. „Ve využívání půjčených peněz jsme však stále konzervativní. Do deseti až dvanácti let budou splaceny bez vážnějších dopadů na hospodaření,“ tvrdí Jiří Paroubek, náměstek primátora odpovědný za finanční politiku města. Jak se promítne příští rok zadluženost města do jeho rozvoje? Jsem přesvědčen, že ho neomezí. Jsme stále ještě ve fázi čerpání peněz z emise obligací a z úvěru Evropské investiční banky. Splátky úvěrů nám v příštím roce pohltí kolem miliardy korun, s dalšími sedmi sty miliony korun počítáme na vytvoření rezerv pro krytí úvěrových jistin. Navíc předpokládáme, že 350 milionů korun dáme na tento účel ještě během roku. Dluhy tedy rozvoj města a plánovaný rozsah investic určitě neomezí. Platí to i pro následující roky? V dalších letech k mírnému omezení dojde. Ještě pět let můžeme čerpat úvěr z Evropské investiční banky na budování metra, pak ale dojdou veškeré cizí peníze, které jsme si půjčili v posledních čtyřech letech. Bude záležet na rozhodnutí vedení města, jestli poté využije další úvěr. Pokud ne, investice do nových staveb a rekonstrukcí budou skromnější. Ty současné budou řadu let splácet vaši nástupci a samozřejmě i samotní Pražané... Vypůjčené peníze ale nespotřebujeme na běžný provoz města. Například se za ně opraví vodovod, staví se z nich metro i městský okruh. Nové vagony metra, které se z úvěru nakoupí následující dva roky, mají životnost padesát let. To jsou všechno potřebné věci, město na ně však vlastní finance nemá. Nyní vzniklé dluhy by mělo splatit bez větších problémů do deseti až dvanácti let. |
