„Je tady zhruba osmdesát dospělých a sto až sto dvacet jehňat,“ říká majitel stáda Antonín Zeman, který nás přišel přivítat k ohradě se stádem. Nejsme jediní, kdo se přišel na ovce podívat, k ohrazené louce přicházejí rodiče se zvědavými dětmi. Místní pastva je pro obyvatele přiléhajícího Jižního Města vítaným zpestřením volně tráveného času v Milíčovském lese.
„Lidé nosí zeleninu a tvrdý chleba. Naštěstí se nestalo, že by ovce krmili něčím špatným,“ dodává Zeman. Své stádo jezdí kontrolovat dvakrát denně. Zvířatům zajišťuje veškerou péči, vyrábí ohrady a zajišťuje jejich rozvoz po městě.
Zvířata spásají plochu o velikosti 54 hektarů v celkem 60 lokalitách. „Většinu stád tvoří ovce a kozy. Pak jsou to smíšená stáda o poměru tři ku jedné ve prospěch ovcí. Další dvě stáda jsou tvořená jalovicemi,“ vysvětluje Jiří Rom z pražského magistrátu, který organizuje pastvu v Praze.
Společně přelézáme elektrický ohradník a vcházíme mezi pasoucí se ovce. Zvířata nejsou tak plachá, jak by se dalo čekat. Ovce s jehňaty od nás sice zvolna odcházejí, některé však zvědavě přicházejí těsně k nám. Návštěvu lidí mají očividně spojenou s jídlem. Hlavní zdroj potravy ovšem roste všude okolo.
Ovce jsou na lidi zvyklé. Děsí je psi
„Pastvou simulujeme tradiční hospodaření, pomocí kterého se tady udržovala a případně také vznikala konkrétní společenstva rostlin a na ně vázaných živočichů. Z dnešního pohledu jsou to chráněné druhy,“ říká Rom, zatímco se mu jedna z hnědých ovcí ochomýtá kolem nohou.
Spásání travin a lučních květin přesto není to hlavní, co loukám pomáhá. „Daleko důležitější je rozrušování travního drnu pomocí kopýtek. Na vzniklých ploškách mohou růst konkurenčně slabší rostliny. A na vypasených místech místech se mohou vyskytovat i bezobratlí, kterým nevyhovuje zapojený travní drn,“ doplňuje ekolog z magistrátu.
Ovce během rozhovoru se zájmem sledují našeho fotografa, který se k nim sklání kvůli detailnímu záběru. Lidská přítomnost je neděsí, někdy se ale stává, že je vystraší psi od neposlušných pejskařů. Zvířata pak v děsu dokážou prorazit sítě a zaběhnou se.
„Většinou se schovají do nějakého porostu, odkud jsou pak zahnána zpátky do ohradníků. Někdy se stane, že zaběhnou do soukromých zahrad a díky tomu může lidem vzniknout menší škoda. Jen jednou jsme museli řešit větší škodu, která vznikla, když ovci srazil vlak,“ vzpomíná Jiří Rom.
Pastva se psem i s bezdomovci
Pronájem zvířat, které spásají magistrátní pozemky, vyjde Prahu ročně na 1 300 000 korun. Hlavní město vypisuje jednou za rok nebo za dva veřejnou zakázku, na jejímž konci je dodavatel zajišťující zvířata i formu jejich pastvy. Pro letošní rok vyhrál tendr právě Antonín Zeman z nedalekých Křeslic.
V blízkostí Milíčovského rybníka jsou ovce v uzavřené dřevěné ohradě, uvnitř které je navíc síť napájená elektřinou. V chráněných územích pevné zábrany zpravidla nebývají.
„Někteří majitelé nechávají zvířata na volno pouze se psem. Další mají na loukách samotného pastevce. Využívají se také mobilní ohradníky, když je potřeba rozdělit louku na menší plochu,“ uvádí Rom. Podle něj dokonce v některých částech hlavního města pomáhají s pasením stád i bezdomovci. Z důvodu zachování jejich anonymity nejmenoval konkrétní místa.
V Praze se pase kontinuálně od roku 2000, předtím zde byla téměř 50 let dlouhá přestávka. „Tradiční pastva tady byla de facto od nepaměti. Po staletí až tisíciletí byla spásána konkrétní stanoviště, například okolí hradišť. Na severu Prahy to bylo hradiště Zámky v oblasti Bohnic,“ říká Jiří Rom k dávné historii.
Nikde se nepase tak jako v Praze
V současnosti začíná už 16. sezóna. Velké stádo ovcí o 200 kusech zatím čeká na louce u Milíčovského rybníka. V týdnu od 25. dubna budou zvířata rozdělena do tří skupin, které budou postupně rozváženy po Praze. Na plochu u Hájí pak přibudou nová zvířata, a sice krávy.
Letos budou stáda vyslána například do Šáreckého a Prokopského údolí nebo do Trojské kotliny. Spásání potrvá v závislosti na počasí od konce dubna až do poloviny října.
Praha je podle informací Jiřího Roma výjimkou mezi českými městy i v rámci nejbližších sousedů. „Na podzim roku 2014 jsem byl na mezinárodní konferenci v Bratislavě o pastvě ve městech nebo v okolí měst a v té době (před rokem a půl) se tak jako v Praze nepáslo nikde v Maďarsku, Polsku, Rakousku ani na Slovensku,“ upozornil.
