Společnost použije čtyři miliony na úhradu úvěru, který si vzala od Českého olympijského výboru, další čtyři miliony půjdou k zaměstnancům a spolupracovníkům společnosti. Na účtě jí zůstane 1,8 milionu, upřesnil na zasedání zastupitelstva šéf Prahy olympijské Karel Tejkal.
Návrhu dalo své ano 46 zastupitelů, třináct bylo proti dotování projektu a pět se zdrželo hlasování.
Praha si nechává otevřená vrátka pro pokračování přípravy olympijské kandidatury. Zatímco opoziční zastupitelé jsou proti pořádání olympiády v české metropoli, Bém se této myšlenky nevzdává.
Třeba zastupitelka Jana Ryšlinková označila pořádání olympijských her v Praze za nejdražší kurzy plavání na světě. Zastupitel Poche zase řekl, že by se mohla vyhlásit soutěž o to, kdo najde více iracionální dotaci. Narážel na to, že Praha olympijská bude krýt z finanční injekce úvěr od ČOV.
Primátor Prahu olympijskou velmi chválil a jejím pracovníkům děkoval. "Ve finále jsme utratili 25 milionů. Přitom v rozpočtu se počítalo se sto miliony, v plánu s padesáti. To je obrovský úspěch," nešetřil chválou primátor. Praha olympijská hospodařila podle něj úsporně, o čemž svědčí i zprávy auditorů.
Neúspěšná kandidatura na rok 2016 stála Prahu sedmdesát milionů korun. Komise Mezinárodního olympijského výboru zařadila Prahu na šesté místo ze sedmi kandidátů. Do finále se tak metropole neprobojovala.
Ekonomická studie firmy PWC vyčíslila přímé náklady na olympiádu v Praze na 88 miliard korun, z čehož 47 by podle organizátorů šlo z veřejných zdrojů a 25 miliard ze státního rozpočtu. Dalších 500 milionů by se muselo investovat do infrastruktury. Podle zastánců her by se tyto náklady musely vynaložit bez ohledu na olympiádu.