"Fragmenty hradeb z tohoto období jsme sice na jiném místě objevili už dříve, nicméně až nynější nález ve sklepeních Akademie múzických umění (AMU) posunuje naše poznání o podobě tehdejšího opevnění Prahy na zcela jinou a mimořádnou úroveň," říká archeoložka Jarmila Čiháková. Základy hradeb považuje za jeden z nejvýznamnějších archeologických objevů posledních let.
To, co archeologové v pět metrů hlubokém sklepení AMU objevili, tvořilo totiž před tisíci lety součást jedné z hlavních vstupních bran do sídelního města Prahy. Sbíhaly se k ní západní a jižní obchodní cesty.
Nový nález s definitivní platností potvrzuje linie raně středověkých pražských hradeb, které se táhly patrně od Vltavy (z míst, kde je dnes Karlův most) podél jižního okraje Malostranského náměstí směrem k dnešní petřínské nemocnici.
Hradba pamatuje i knížete Václava
Jen pro orientaci: dřevohliněná hradba obepínala Prahu už před dobou knížete Václava. A musela zaujmout i židovského kupce a diplomata Ibrahíma ibn Jakuba, vyslance córdobského chalífy al-Hakama II.
Ve své zprávě z cest se v popisu Čech a jejich obyvatel zaměřil hlavně na Prahu. Nejvíce ho zaujala výstavnost města a čilý mezinárodní ruch na pražském tržišti. Ibrahím líčí obdivně Prahu jako "město z kamene a vápna". Ale tenkrát se nacházel reliéf terénu o pět metrů níže. Dlažba Malostranského náměstí je dnes tedy v úrovni strážních věží právě objevené hradební brány.
V raně středověké Praze, jejíž centrum se nacházelo v místě Malostranského náměstí, žilo podle archeoložky Čihákové několik tisíc lidí, kteří vyráběli mimo jiné sedla, uzdy či štíty. V sídlišti prosperovaly i dílny produkující na svou dobu velmi kvalitní keramiku a látky. V menším množství se za hradbami tavilo i železo.
"Mám-li charakterizovat tehdejší život v jedné větě, tak se v Praze velmi čile obchodovalo. No a pro rozvoj a bezpečnost obchodu byla důležitá i pevná hradba," vysvětluje archeoložka.
A většinou tam, kde se na tržištích obchodovalo, bývala už tehdy i mincovna. To je další meta, o jejímž objevu sní Jarmila Čiháková. Za zcela unikátní by pak považovala objev zlatnické dílny, o jejíž existenci je přesvědčena.
Jak Praha "pulzovala"
Nálezy fragmentů hradeb jsou cenné i z jiného důvodu. Dokazují totiž, jak města "pulzovala". V dobách prosperity postupovaly hradby vpřed. Jindy se naopak kvůli vysokým nákladům vracely do původních míst. Od Malostranského náměstí se tak hradby posunovaly a zase vracely k dnešní Hellichově ulici. Hladová zeď z let vlády Karla IV. pak svědčí o mistrném zvládnutí stavby hradeb ve složitém terénu Petřína.
Unikátní objev opevnění u jižní brány archeologové zdokumentovali a kvůli jeho uchování zasypali pískem.
