Praha chce od Obamy jasné slovo, co bude s protiraketovým štítem

Smlouvy o radaru a polské protiraketové základně už jsou dlouho podepsané. Musí se k nim ale definitivně postavit nová Obamova administrativa. Ta si však stanovila jiné zahraniční priority – porážku Talibanu v Pákistánu a dobré vztahy s Ruskem. K budoucnosti českého radaru se Obama jasně nevyjádřil.

Z nižších úrovní nové administrativy začínají unikat informace, že Obama chystá změny v obranné politice. | foto: Profimedia.cz

"Během kampaně podpořil protiraketový systém, který bude finančně přijatelný a efektivní," řekl tiskový mluvčí americké ambasády v Praze John Vance.

Na začátku týdne má ale o radaru jednat český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s šéfkou americké diplomacie Hillary Clintonovou.

Tiskové agentury spekulují, že by změnu americké politiky k radaru mohl oznámit už o víkendu americký viceprezident Joe Biden, který bude mít projev na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Co ohrožuje radar

Barack Obama nepovažuje výstavbu radaru v Česku a protiraketové základny v Polsku za svou prioritu. Podle informací z britských Timesů dává Obama přednost spolupráci s Rusy na jaderném odzbrojení.

Spojené státy čekají škrty v obranném rozpočtu a protiraketová obrana je jednou z oblastí, ve které by se mohlo ušetřit.

Český parlament dosud neschválil smlouvy o radaru a většina Čechů je proti jeho výstavbě. To může ovlivnit postoj Obamovy administrativy v jejím dalším rozhodování.

Z nižších úrovní nové administrativy začínají unikat informace, že Obama chystá změny v obranné politice. Jen zatím není jasné, jak budou rozsáhlé. Podle nejmenovaného zdroje z americké vlády mu hodně záleží na spolupráci s Ruskem.

Mohl by se s ním dohodnout na snížení počtu jaderných raket výměnou za odložení projektu protiraketových základen ve střední Evropě, které premiéra Putina vždy rozčilovaly. - čtěte Obama chce prý s Rusy vyměnit radar za velké jaderné odzbrojení

"Snížení strategických jaderných arzenálů je možné jen za podmínky, že Washington opustí myšlenku nasazení protiraketové obrany v Evropě," řekl ruskému tisku bývalý šéf štábu ruských strategických raketových sil Viktor Jesin.

Rusové už slíbili, že nerozmístí své jaderné rakety Iskander u polských hranic. Teď čekají na Obamu, zda myslí "oteplování vztahů", zatížených protiraketovou obranou, rozšiřováním NATO o státy z postsovětského prostoru a válkou v Gruzii, vážně.

Americký prezident má omezený manévrovací prostor. Příliš velké ústupky Rusku by z něj mohly udělat v očích světových státníků slabocha.

Obama však potřebuje hlavně zoufale šetřit. Státní peníze potřebuje, aby nastartoval ekonomiku. V ostatních oblastech se bude škrtat. A obrana ročně spotřebuje přes pět set miliard dolarů. Šéf obranného výboru Senátu Carl Levin už našel první oběť.

Jde "jen" o peníze

"Musíme zpomalit (při financování protiraketové obrany) a pořádně to otestovat," řekl agentuře AP. Z jeho vyjádření však stále není jisté, zda by se to týkalo i radaru v České republice a polské základny, které mají fungovat v rámci NATO, a o kolik se bude škrtat.

Už dříve se v americkém Kongresu objevily názory, že polskou základnu mohou nahradit námořní lodě s protiraketami a stačí postavit radar v České republice. Ani tento návrh však Rusům nejde pod nos, protože tvrdí, že radar v Česku nebude sledovat Irán, ale Rusko.

Největší obhájce protiraketové obrany, americký ministr obrany Robert Gates, přesto věří, že je možné se s Rusy dohodnout na společné protiraketové obraně namířené proti Íránu. A má podporu republikánů v Kongresu.

"Je tu tendence, že Obama chce nabídnout Rusku větší spolupráci na protiraketové obraně. Pokud někomu nabízíte spolupráci, tak to těžko můžete rušit," potvrzuje český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář.

"Lidé, co jsou v Obamově administrativě, na tom budou ještě nějakou dobu dál pracovat," dodal.