"Primátor jako hejtman kraje navrhl vládě prodloužit stav nebezpečí hlavně kvůli likvidaci škod v postižených oblastech. Nechceme, aby se zdržely úklidové práce. Bez armádní těžké techniky by se tempo zpomalilo," řekl mluvčí magistrátu Martin Kupka.
Stav nebezpečí bude platit v městských částech Praha 1, 7 a 8, Radotín, Chuchle, Zbraslav, Lipence, Troja, Suchdol, Lysolaje a Modřany.
Tento stav také stanovuje termín, dokdy musí magistrát nejpozději odevzdat svůj odhad škod. Podle nařízení vlády to je sedm dní po skončení nouzového stavu. "Chceme předběžný odhad nákladů co nejdříve odevzdat vládě. Rádi bychom to stihli do původního termínu 27. září," podotkl Kupka. Praha je totiž jediným krajem, který své škody ještě nevyčíslil.
Během stavu nebezpečí mohou také úřady v nutných případech omezit některá základní práva občanů, je-li to nezbytné k zajištění jejich bezpečnosti. Mohou je například násilně evakuovat.
Pro úklid a záchranné práce mohou úřady také povolat civilkáře a nezaměstnané, aniž by se musel měnit zákon. Pokud by takový stav neplatil, nemohli by lidé bez práce během záchranných prací pobírat základní plat.
Hejtman rovněž může kdykoli stav nebezpečí zrušit, pokud už situace v kraji není kritická.
| Metropole se chystá na množství potkanů Pražský magistrát bude zřejmě muset v příštím roce na jaře zahájit celoplošné hubení potkanů. Hygienici totiž očekávají, že v důsledku povodní se tito škůdci značně přemnoží, a obyvatele tak mohou mnohem více ohrožovat přenosem různých infekčních onemocnění. Podle odhadů firem, které potkany likvidují, připadají v průměru dvě až tři zvířata na každého obyvatele Prahy. Každý pár těchto hlodavců může přitom mít devět až čtrnáct mladých. Ta jsou schopná se množit pouhé tři měsíce po svém narození. "Na konci roku orientačně sečteme potkaní populaci a poté se rozhodneme, zda-li se do celoplošné deratizace pustíme. Zřejmě se jí však nevyhneme," uvedl náměstek primátora Otto Kechner s tím, že to je velmi nákladná a organizačně složitá záležitost. "Naposledy se ve městě dělala asi před deseti lety. Přijde nás to na padesát až šedesát milionů korun," dodal Kechner. Při povodni se sice část potkanů utopila, většina se však přesunula do bezpečí a v následujících dnech se do svých teritorií vrátí. "Potkani vyhledávají pro svůj život pohodlí a úkryt. Jejich početní nárůst tak bude záviset na tom, jak rychle se podaří uklidit zatopené oblasti ve městě," upozornil Jaromír Sobota z městské hygienické stanice. Právě v těchto lokalitách se kvůli povodni musela průběžná deratizace zastavit. "Pokud se někde objeví ohnisko zvýšeného výskytu potkanů, jsme připraveni ho zlikvidovat okamžitě," tvrdí náměstek Kechner. Hygienici vyzývají obyvatele, aby při manipulaci s mrtvými těly potkanů používali nejlépe igelitové nebo gumové rukavice. Před odvozem je nutné uhynulá zvířata ukládat do igelitových obalů. |
