Senát uvedl, že na peníze z německého důchodového systému mají židovské oběti nacistů nárok i tehdy, pokud dostávaly za práci v ghettu nějakou odměnu.
Na soud se obrátili dva židovští muži a jedna žena ve věku mezi 80 a 87 roky, kteří nyní žijí ve Francii a v Izraeli. Za války byli z území, která obsadili nacisté, deportováni do ghett v Polsku a v Bělorusku.
Jeden z žalobců pracoval jako elektromechanik u pošty, další dva pak v kožařské fabrice a v Říšských závodech Hermanna Göringa, které patřily v té době k největším německým koncernům.
Za práci dostávali malé množství jídla, někdy i peníze. Soud rozhodl, že jim penze z německého důchodového systému náleží i tehdy, pokud pracovali za odměnu.
Podle rozhodnutí soudního senátu nemá výše výplaty v ghettu ani tehdejší věk žadatelů na nárok na penzi vliv. O příslušný německý důchod můžou žádat i lidé, jejichž plat v ghettu místo nich pobíraly další osoby.
Soud se dnes také zabýval mimo jiné tím, jak a zda se za 2. světové války lišila práce v židovském ghettu od nucených prací. Řešil také to, jestli se dá jídlo považovat za mzdu.
Měsíčně by tak lidé nucení pracovat v ghettu mohli pobírat penzi 100 až 200 eur (asi 2 670 až 5 340 korun). Důchodová správa eviduje kolem 70 tisíc žádostí.
