Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Úřad pro chudé se bouří a hrozí stávkou. Už nechce být pod Dienstbierem

  • 304
Zaměstnanci vládní Agentury pro sociální začleňování vyhlásili stávkovou pohotovost. Důvodem je údajná politizace agentury ministrem pro lidská práva. Výběrové řízení na nového šéfa po odvolaném Martinu Šimáčkovi je prý navíc ušito na míru konkrétnímu kandidátovi. Zaměstnanci jsou připraveni podat výpovědi.

Stávkovou pohotovost zaměstnanci Agentury vyhlásili již minulý týden, v pondělí o tom informovali server iDNES.cz. „Všechny kroky jsme vyčerpali, proto jsme se rozhodli jít s informací navenek,“ uvedl pro iDNES.cz předseda odborů Vít Lesák.

Podle zaměstnanců se ministerstvo pro lidská práva snaží Agenturu postupně politizovat a je tak ohroženo její samotné smysluplné fungování. „Nemůžeme převzít odpovědnost za to, že Agentura nebude plnit závazky, které má vůči obcím. V případě, že vláda rozklad Agentury nezastaví, jsme připraveni podat výpovědi,“ říká Alena Zieglerová, která byla pověřena dočasným vedením Agentury po odvolání dlouholetého šéfa Martina Šimáčka.

Agentura pro sociální začleňování

Vládní Agentura pro sociální začleňování začala fungovat v březnu 2008. Její funkcí je spolupráce s městy a obcemi, které mají problém se sociálně vyloučenými lokalitami. Její poradci mají přispět k navázání kontaktů mezi místní radnicí, policií, školami či neziskovými organizacemi, které by se měly společně snažit situaci zlepšit. Nyní agentura působí ve 36 místech. Od února 2009 do letošního dubna úřad vedl Martin Šimáček. Agentura má asi sedmdesát stálých zaměstnanců.  V současnosti má zajistit využití prostředků ve výši až deseti miliard z evropských fondů.

Zaměstnanci požadují, aby byli vyjmuti z gesce ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD), a aby jim Úřad vlády garantoval autonomii. V pondělí proto zaslali dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

„Vyzvali jsme premiéra, aby osobně vstoupil do jednání vedoucímu k zajištění autonomie Agentury nezávislé na ministrovi pro lidská práva,“ zdůraznila Zieglerová. Pokud vláda autonomii nezajistí, ze sedmdesáti zaměstnanců podle ní může ze dne na den odejít celé vedení i desítky dalších lidí, neboť většina z nich pracuje pouze na dohodu o pracovní činnosti.

„Destabilizací Agentury či jejím zánikem se může prudce změnit přístup k politikám sociálního začleňování na všech úrovních a lze předpokládat postupné zhoršení situace v sociálně vyloučených lokalitách a zvýšení sociálního napětí,“ varují zaměstnanci.

Výběr nového šéfa je zmanipulovaný, tvrdí zaměstnanci

Spory o budoucnost Agentury se rozhořely v polovině dubna, kdy ministr Jiří Dienstbier odvolal ředitele Martina Šimáčka a oznámil plánované změny v Agentuře (více čtěte zde). Ty by podle něho měly vést k posílení úřadu. Podle zaměstnanců agentury však znamenají pravý opak.

Úřad vlády ve čtvrtek vypsal výběrové řízení na nového ředitele, do něhož se mohou hlásit vedoucí úředníci z ministerstev, krajů a měst, zastupitelé či akademici. Nový šéf nebo šéfka by měli podle plánu nastoupit v červnu. Vláda inzerát zveřejnila na svém webu.

Podle kritiků je však výběrové řízení předem ušito na míru určitému kandidátovi, členovi sociální demokracie, který je údajně blízký Dienstbierovi, a o němž se v kuloárech údajně již delší dobu hovoří jako o samozřejmém budoucím šéfovi Agentury. Vyjádření ministra iDNES.cz shání.

Jak dlouho bude nově vybraný šéf úřad vést je však otázkou. Agenturu totiž čekají od července změny kvůli služebnímu zákonu. Šimáček po svém odvolání řekl, že se s jeho místem - tedy s postem ředitele agentury - v nové struktuře už nepočítá.

Podle vyjádření ministra a jeho náměstkyně Martiny Štěpánkové by měly z Agentury jako jednoho odboru vzniknout asi odbory dva. Jeden by se věnoval práci ve městech a obcích, kde jsou ghetta. Druhý by se soustředil na návrhy opatření ke zlepšení situace i na čerpání peněz z EU. Každý z odborů by měl nejspíš svého šéfa. Ministr uvedl, že změny ještě nejsou jasné a bude se o nich jednat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video