S otázkami na soukromý život se při pohovorech setkalo téměř 60 % žen. Takový typ dotazů je přitom ze zákona zakázán. „Týkaly se toho, zda plánují nebo mají děti, a pokud ano, jak jsou staré a jestli v případě, že onemocní, pro ně mají zajištěné hlídání,“ sdělila iDNES.cz Alena Křížková ze Sociologického Ústavu AV ČR.
Nejčastěji se s takovým jednáním setkávají ženy, které již děti mají, a také ženy ve věku 30 až 44 let. Oproti tomu podobnou zkušenost má pouze 24,6 % mužů. Průzkum také ukázal, že se 60 % žen a 39 % mužů setkalo s nějakým znevýhodněním na pracovišti.
„Nejčastěji uváděli znevýhodnění v mzdové oblasti, při postupu na vyšší pozici a při přijímání do zaměstnání. Většina znevýhodnění, s nímž se setkávají ženy, se váže k genderovým charakteristikám (pohlaví, péče o děti), muži se častěji setkávají se znevýhodněním kvůli věku, národnosti, etnické příslušnosti a kvůli politickým důvodům před rokem 1989,“ uvedla Křížková.
Nejvíce znevýhodněné jsou starší ženy, myslí si lidé
Veřejnost považuje za nejvíce znevýhodněné na trhu práce starší ženy, zdravotně handikepované, muže staršího věku a lidi s nízkým vzděláním. Většina lidí se také domnívá, že je závažným problémem nerovné odměňování.
„Třídění podle pohlaví opět ukazuje, že těmi, kdo tento problém pociťují obzvláště palčivě, jsou především samotné ženy. Mezi ženami souhlasilo s tvrzením, že jsou genderové nerovnosti v odměňování vážným problémem, více než 80 % dotázaných, mezi muži to bylo kolem 56 %,“ uvedla spolupracovnice oddělení Gender a sociologie Akademie věd Marta Vohlídalová.
Průzkum provedl v dubnu 2017 Sociologický Ústav Akademie věd ve spolupráci s Centrem výzkumu veřejného mínění. Zúčastnilo se ho přes tisíc respondentů. Cílem bylo zjistit, jestli se lidé setkali se znevýhodněním na pracovním trhu a jaké na tuto problematiku mají názory. Průzkum patří do projektu Jak na rovnost v odměňování… aneb Pozor na nezamýšlené důsledky!, který realizuje organizace Nesehnutí, Otevřená společnost a Sociologický ústav AV ČR.
