Škodlivé množství prachu obklopuje čtvrtinu obyvatel, více než polovina Čechů žije na místech, kde obsah rakovinotvorných polyaromatických uhlovodíků ve vzduchu překračuje normy. Za znečištění prachem mohou rovným dílem doprava, lokální topeniště i velké průmyslové podniky a staveniště.
Nejhůře je na tom ostravská část Radvanice a Věřňovice na Karvinsku. I když zákon předepisuje, že ovzduší může být 35krát v roce za hranicí, kdy se dá bezpečně dýchat, ve vsi u Karviné už letos napočítali takových dní 54, v Radvanicích 53.
S prachem nemá problémy jen severní Morava. Šestadvacetkrát už normy překročilo Brno, pětadvacetkrát Prostějov, dvacetkrát Olomouc.
Podzimní mlhy a smogové situace přitom teprve přijdou. Zamoření benzo(a)pyrenem, který se měří jako jediný z rakovinotvorných polyaromatických uhlovodíků, a slouží proto expertům jako jejich reprezentant a indikátor, se týká skoro třetiny území a téměř všech měst a aglomerací.
Největší zásah má severní Morava a Kladensko, problémy mají i v Praze, Hradci Králové či Pardubicích. U benzo(a)pyrenu jsou jednoznačným hlavním původcem topeniště a spalování tuhých paliv v nich.
Lékaři ze Státního zdravotního ústavu v nové studii hodnotící rok 2014 zveřejnili, jaký dopad může znečištěný vzduch na zdraví mít. V některých případech drtivý. Například prachové částice mohou v dopravou i průmyslem zasažených čtvrtích stát za skoro každým desátým předčasným úmrtím. Při zohlednění vlivu nejmenších prachových částí je to dokonce až 16 procent.
„Odhad celkového počtu předčasných úmrtí vlivem prachu je tak na úrovni 5,3 tisíce osob,“ uvedla hlavní autorka studie Helena Kazmarová.
Karcinogenní polyaromatické uhlovodíky mohou podle ní v nejprůmyslovějších oblastech, například na Ostravsku, ovlivnit vznik nádoru u sedmi lidí z deseti tisíc. Znamená to, že kvůli ovzduší může v Ostravě postihnout zhoubné onemocnění více než dvě stě lidí ročně.
Ekologické organizace už roky apelují na vládu, aby se stavem vzduchu v zemi něco podnikla. Vloni vyzvaly ministra životního prostředí Richarda Brabce a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, aby stát přestal podporovat spalování uhlí, omezil výjimky pro největší znečišťovatele a dříve vyhlašoval smogové situace, při kterých musí největší znečišťovatelé omezit výrobu.
Plán do roku 2020
Na ministerstvu životního prostředí vznikl pod názvem Střednědobá strategie vlády pro zlepšení kvality ovzduší plán, jak do roku 2020 vzduch v Česku zlepšit. „Vláda by jej měla ještě letos schvalovat,“ uvedla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Za cíl si strategie dává, že do šesti let významně sníží podíl obyvatel, kteří musí dýchat nadměrně znečištěný vzduch. Měla by například stanovit podnikům stropy vypouštění emisí, omezit prašnost staveb, omladit vozový park, podpořit alternativní pohony a ekologičtější topeniště.
Ve Sněmovně navíc čeká na schválení novela zákona o ochraně ovzduší, která by například umožnila kontroly kotlů v rodinných domech.
