Před rokem přitom ještě někteří z nich zápasili o život v troskách patrového autobusu. Z některých jsou invalidé.
"Jsem ode dneška v plném invalidním důchodu," uvedl Karel Fiala, který k pomníku slézal o dvou francouzských holích. Jako majitel pokrývačské firmy je pracovně znemožněný, navíc ho čekají ještě dvě náročné operace.
Patnáct minut po třetí hodině odpoledne se u kříže s devatenácti jmény rozhořelo devatenáct červených svíček. Pozůstalí z Karlovarska dorazili na místo v sedmi autech, většina z nich i s věnci se stuhami.
"Štěpánce taťka, mamka, bráška a Lucka," stálo na bílé stuze jednoho z nich.
Mezi obětmi nehody bylo i několik malých dětí. Dlouhé minuty přitom stáli lidé ve sněhu bez jediného slova a bez hnutí. Místo tragédie, které se za rok skoro nezměnilo a rok jejich života po osudném loňském březnu, hovořily za vše.
Někteří z nich si ukazovali pahýly stromů, které zůstaly nedotčené po nehodě. Večer, kdy se vraceli ze zájezdu v rakouských Alpách právě v místě klesání u Nažidel autobus vybočil ze silnice a převrátil se ze srázu. Střechu patrového vozu probodaly náletové stromy za svodidly. - více o nehodě zde
"Zdá se mi, že to tady bylo trochu jiné," ukazoval jeden z mužů. Jakoby zapomněl, že osudný večer se zranění zmítali v šoku v naprostí tmě a zoufale zastavovali auta, aby přivolali pomoc.
"Viníme z nehody řidiče a jeho zaměstnavatele," opakoval Karel Hart, který přišel v autobuse o devatenáctiletého syna. "Podle statistiky tu byla od roku 1999 jen jedna smrtelná nehoda. Proto se ptám - je za vším hazard a lehkovážnost?"
Pozůstalí navíc vyčítají řidiči autobusu Pavlu Krbcovi, že nepřijal osmiletý trest vězení, k němuž ho odsoudil loni v prosinci českokrumlovský okresní soud a odvolal se. - více o procesu zde
"Chceme tady mít pomník. V nejbližších dnech dáváme žádost na stavební úřad v Kaplici o povolení stavby. Máme už souhlas policie, správy a údržby silnic i obce a kraje," řekl Josef Pudil.
Na pomník slíbil přispět jihočeský krajský úřad, autorem návrhu je akademický sochař Jan Kotek z Karlových Varů, který přišel při nehodě o dceru.
"Jsme tu poprvé i když bydlíme v nedalekých Omleničkách. Ten hrozný večer jsme slyšeli jen nekonečné houkání sanitek," komentovali pietu manželé Novákovi, kteří sledovali setkání ze silnice.
 Zhruba tři desítky pozůstalých a cestujících z autobusu smrti se v den prvního výročí tragické nehody sešlo u pomníčku u Nažidel na českokrumlovsku. (8. března 2004) |
 Zhruba tři desítky pozůstalých a cestujících z autobusu smrti se v den prvního výročí tragické nehody sešlo u pomníčku u Nažidel na českokrumlovsku. (8. března 2004) |
 Iveta Pillerová s dcerami, desetiletou Stephanií a čtyřletou Elizabeth vzpomínají u pomníčku v Nažidlech na svou dceru a sestru Andreu, která zahynula před rokem při havárii autobusu smrti. (8. března 2004) |
 Jana Hartová vzpomíná u pomníčku na syna Viktora, který se před rokem stal jednou z devatenácti obětí tragické nehody u Nažidel. (8. března 2004) |
