„Zařazení dílen a pozemků je těsně před finalizací, do dvou let by se to mohlo uskutečnit,“ uvedl Havlíček. Ve střednědobém horizontu by se podle něj mělo nastartovat také takzvané duální vzdělávání, tedy propojení školy s praxí. Dohoda padla také o vytvoření systému mistrovských zkoušek.
„Zákon je téměř v závěru, je ještě do něj potřeba dostat mistrovskou zkoušku,“ dodal Havlíček s tím, že jejím garantem by byly řemeslné cechy.
 |
Tato legislativní opatření by měla podle Havlíčka pomoci vyřešit aktuální nedostatek kvalifikované pracovní síly. Upozornil v této souvislosti na dvoutřetinový úbytek učebních oborů, který ve stavebním a nábytkářském průmyslu činil za posledních 12 let až 80 procent.
„Domluvili jsme se na konkrétním postupu. Zavedení mistrovské zkoušky by bylo pozitivní pro všechny. Propojení vzdělávání s praxí určitě chceme,“ doplnil Babiš. Nedostatek pracovníků je podle něj největším problémem českého hospodářství.
V Česku chybí řemeslníci
Řemeslné živnosti představují 27 procent všech vydaných živnostenských oprávnění a jsou základem obslužnosti měst i venkova. Rozvoj průmyslového řemesla je nezbytným předpokladem pro udržení průmyslové a stavební produkce, která se nyní podílí na HDP 38 procenty a je základem zaměstnanosti v Česku, dodala asociace (AMSP).
V roce 2017 bylo absolventů všech oborů navazujících na základní školy zhruba 76 200, z toho absolventů učňovských oborů 11 300. Podíl učňů mezi absolventy byl tak 14,9 procenta, zcela stejný jako v roce 2016 a podobný jako v roce 2015. Podle AMSP se ustálila situace u potravinářských a elektrikářských profesí a přibývá učňů ve většině strojírenských profesí.
V dlouhodobém srovnání počtů absolventů učňovských oborů mezi lety 2005 až 2017 je ale podle dat asociace značný propad v podstatě ve všech oborech. Výjimkou je obor kominictví. V minulých letech byly zavedeny povinné kontroly komínů, takže absolventů oboru přibylo od roku 2005 o tisícovky procent.
