Evropská kosmická agentura zveřejnila letecké snímky severní Evropy, kde kdysi svěží zelenou v zalesněných a zatravněných oblastech nahradila žlutá a hnědá. To je i případ Dánska, které zažilo nejsušší červenec za posledních 150 let.
Meteorologové vlnu veder vysvětlují především současným stavem proudění v atmosféře, které se nezvykle vyklonilo k severu, což umožnilo horkému vzduchu od jihu vystoupit vysoko na sever Evropy.
Takzvané tryskové proudění, tedy proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ, se běžně meandrovitě vlní, což vede ke střídání teplého vzduchu od jihu a studeného ze severu; v posledních měsících však proudění podle odborníků zůstáváve stejné pozici.
To znamená, že podoba počasí je dlouhodobě stabilní. Klimatologové rovněž poukazují na vliv lidské činnost na změnu podnebí, obzvláště v souvislosti s extrémy.
Vlna veder bude mít dalekosáhlé finanční dopady. Vedra totiž znamenají větší spotřebu elektrické energie pro chod klimatizací, což zatěžuje elektrickou rozvodnou síť. Jaderné elektrárny ve Francii však musejí snižovat výkon, protože se kvůli teplé vodě v řekách potýkají s nedostatečným chlazením reaktorů. Kvůli nedostatku deště zase trpí zemědělské plodiny, což znamená nižší úrodu. Cena pšenice v Evropě tak vzrostla na tříleté maximum a přiblížila se ke 200 eurům (5130 korun) za tunu.
Ze sucha mohou mít radost snad jen archeologové, neboť z nových leteckých snímků jsou v půdě jasně viditelné obrysy dávno zničených historických staveb. Například v Magoru ve Walesu se podařilo zaměřit někdejší římské opevnění.
Hoří Řecko, Švédsko, Francie i Lotyšsko
Nezvyklé sucho způsobilo po celé Evropě řadu požárů. Nejtragičtější je situace v Řecku, kde v plamenech zahynulo přes 80 lidí a dalších více než 20 úřady pohřešují. Oheň pustoší také Švédsko, kterému s hašením vypomáhá několik evropských zemí, neboť skandinávský stát nemá na zvládání rozsáhlých lesních požárů dostatečné kapacity.
26. července 2018 |
Požáry se nevyhnuly ani sousednímu Norsku, kde zahynul hasič, či Finsku a také Lotyšsku. Sever Evropy vůbec zažívá mimořádná dlouhodobá horka. Norsko prožilo historicky nejteplejší květen a ve finském Laponsku, kde je místními za vedro považováno již 20 stupňů Celsia, se každodenní realitou staly dny atakující 30 stupňů Celsia. Severofinské Rovaniemi, které leží jen pár kilometrů jižně od polárního kruhu, tak čeká další horký víkend.
S požáry bojují Francie, Itálie či ruská Sibiř a v Německu kvůli horku muselo být v úterý uzavřeno letiště v Hannoveru, neboť extrémní teploty poškodily vzletovou i přistávací dráhu.
V Británii úřady důrazně varují obyvatele, aby kvůli suchu nerozdělávali v přírodě oheň. Nedaleko Manchesteru hasiči od konce června tři týdny bojovali s požárem rašeliniště, nasazena byla i armáda. Nakonec pomohl déšť. Nevídané horko zaskočilo nejen obyvatele Anglie či Walesu, kde teploměr ukazoval 30 stupňů, ale i Skotsko. Nyní britští meteorologové na víkend předpovídají ochlazení a přeháňky až bouřky.
26. července 2018 |
