Podle Powella je menší americká vojenská přítomnost v Evropě po skončení studené války logická. Odvolaní vojáci by se převážně měli vrátit do Spojených států.
Američtí vojenští stratégové již dlouho upozorňují, že 100 tisíc příslušníků armády USA rozmístěných v Evropě, především v Německu, by mělo být nahrazeno menšími jednotkami na základnách sahajících i do východoevropských zemí.
Kupříkladu pozice na Balkáně by Spojeným státům totiž usnadnily zásahy ve Střední Asii a na Blízkém východě, a tím pomohly při potírání nových bezpečnostních hrozeb, jako je terorismus či šíření zbraní hromadného ničení.
Rusko hrozí jadernými střelami
Powell nicméně ihned ujistil Moskvu, že Washington při plánovaných změnách nehodlá situovat blíž k ruským hranicím žádné velké základny, ačkoli tam může dočasně rozmístit své vojáky například v reakci na kritickou situaci.
"Nehodláme přesunout základny podobné těm, co jsme měli v době studené války, blíž k Rusku," řekl Powell po jednání s de Hoopem Schefferem. "Je důležité si uvědomit, že výsledkem těchto (změn) bude snížení počtu našich vojáků a základen v Evropě," dodal.
Rusko po odhalení amerických plánů na přesun některých základen totiž ohlásilo, že pokud USA přemístí své vojenské základny z Německa, učiní Moskva tvrdá protiopatření. Těmi může být podle prohlášení ministra obrany Sergeje Ivanova i rozmístění jaderných raket krátkého a středního doletu v oblasti kolem Kaliningradu.
Armáda povolává další muže
Pentagon již ve středu oznámil, že v souvislosti s chystanou restrukturalizací amerických vojenských sil ve světě se rozhodl na čtyři roky rozšířit řady armády USA o 30 tisíc členů.
Ministr obrany Donald Rumsfeld čelí již delší dobu kritice demokratických i republikánských členů Kongresu, že vzhledem k rozsáhlým americkým vojenským aktivitám v Iráku a Afghánistánu je vojáků v armádě nedostatek.
Demokratičtí poslanci zvýšení počtu členů armády přivítali, označili ho nicméně rovněž za přiznání vlády, že podstatná část vojáků Spojených států zůstane v Iráku několik let.
Zájem o základny má Polsko i Rumunsko
Konstanca, Kluž či Temešvár - rumunská města, kde by mohly vyrůst nové americké základny. Spojené státy zatím o žádném stěhování svých vojenských základen ze západní Evropy nerozhodly, z prohlášení armádních špiček však vyplývá, že tom vážně uvažují.
O možném stěhování amerických základen a to především z Německa uvažuje Pentagon již řadu měsíců. Žádná jasná stanoviska ani rozhodnutí ale dosud vojenští stratégové neučinili. O stěhování či zavírání jen diskutovali.
Některé rumunské deníky dokonce zveřejnily seznam míst, která Rumunsko Američanům nabízí. Na seznamu, který ministerstvo zahraničí údajně již předalo do Washingtonu, figurují například letiště a černomořský přístav v Konstanci, Kluž či Temešvár na jihozápadě země.
Základny, kterých by se stěhování mohlo dotknout, Pentagon tají. Neochvějnou pozici však zcela jistě má německý Ramstein, kde sídlí americká letecká základna a odkud USA zásobují své jednotky v Iráku i Afghánistánu.
Jednání o případném stěhování amerických základen více na východ zahájilo počátkem ledna i Polsko. "Šlo by pouze o skeletové základny, které by byly aktivovány pouze v případě potřeby," prohlásil polský ministr obrany Jerzy Szmajdzinski.
Vysocí američtí představitelé v prosinci sondovali možnosti přemístění základen v řadě evropských zemí. Pozorovatelé předpokládají, že jejich rozhovory přiblížily perspektivu uzavření některých základen v západní Evropě a jejich přesunu na
východ Evropy. Podle diplomatů by nejvíce amerických vojáků přitom zamířilo do Polska.
Rozhovory o stěhování vedou USA například s Tureckem. Armáda uvažuje o tom, že by zřejmě poblíž města Incirlik mohla vyrůst letecká základna. Tamější tureckou základnu používali spojenci při útoku na Irák.
