Zejména pro západ Ukrajiny představují nynější záplavy nejhorší katastrofu svého druhu za posledních 100 let. Poškozeno nebo zničeno bylo přes 40 tisíc domů a 34 tisíc hektarů zemědělské půdy.
Desítky tisíc lidí přišly o přístřeší, zničeny jsou tisíce kilometrů silnic, stovky mostů a mnoho elektrických vedení. Premiérka Julija Timošenková odhadla rozsah škod až na čtyři miliardy hřiven (asi 12 miliard Kč).
Nejpostiženější oblastí je region Ivano-Frankivska, kde Prezident Viktor Juščenko vyhlásil devadesátidenní stav nouze. Zároveň vyzval občany, aby poskytli postiženým pomoc. Asi sto obcí nadále zůstává bez elektřiny.
Záplavy způsobily několikadenní vytrvalé deště a tající sníh v Karpatech. Řeka Dněstr se na mnoha místech vylila z břehů a zaplavila mnoho obcí nejen na Ukrajině, ale i v Moldavsku. Tam zasáhla především odštěpeneckou oblast Podněstří.
V severním Rumunsku zničily povodně na 7 tisíc domů, evakuováno muselo být přes 15 tisíc lidí. Postiženou oblast navštívil prezident Traian Basescu a někteří členové vlády. Kabinet poté rozhodl poskytnout vyplaveným rodinám okamžitou pomoc od 300 do 5 000 lei (asi 2 až 33 tisíc Kč).
Hydrologové začali upouštět přehradní nádrž Stanca-Costešti na rumunsko-moldavské hranici. Jezero je nyní "naplněno po okraj" a přítok dalších vod by už nepojalo. Přetékání hráze by pak mohlo způsobit větší škody než nynější regulované vypouštění.
Ve Švédsku lidé umírají kvůli vedrům
Švédsko se v poslední době potýká s jinými problémy než východ Evropy. Kvůli nezvykle vysokým teplotám se od začátku července utopilo v místních jezerech a moři minimálně 21 lidí. Plavci hledali ve vodě ochlazení, ale přecenili své schopnosti. "V relativně teplé vodě zůstávají lidé déle, aby se ochladili," zdůvodnila pro agenturu AFP Karin Brandová ze svazu záchranářů.
