Trápil se, byl agresivní, mohlo se dokonce stát, že odpluje po Vltavě pryč. A tak jeho život ukončila kulka.
"Pro ředitele zoo neexistuje smutnější okamžik. Jenže to nešlo řešit jinak," vysvětluje znovu a znovu šéf zahrady Petr Fejk všem, kteří mu i po pěti letech Kadírovu smrt vyčítají.
Lachtan dostal infarkt
Nebo jiný příběh ze zaplavené zoo - o lachtanovi Gastonovi, kterého proud rozvodněných řek Vltavy a Labe unesl až do německého Wittenbergu, městečka kousek od Berlína.
"Měl to být náš happy end," smutně vzpomíná Fejk na lachtaního samce, kterého po řece naháněli ošetřovatelé z pražské a ústecké zoo i hraniční policie v helikoptéře. Kvůli stresu a vyčerpání však nakonec Gaston uhynul v náručí záchranářů.
Gastonův potomek Meloun oslavil letost 5. narozeniny. Po smrti otce se narodila ještě sestřička. MAFA - Jiří Koťátko
"Bylo to těsně před hranicemi, už ho vezli zpátky. Jenže, lidskou terminologií řečeno, dostal z toho všeho infarkt," říká ředitel.
Nejvíc však Fejk vzpomíná na gorilího samce Ponga. Jeho smrt si dodnes nedokáže vysvětlit. "Mohl se zachránit stejně jako ostatní gorily v povodňové věži. Kdo ví, co se ve skupině stalo, že tam nevyšplhal," přemítá po pěti letech.
Když voda opadla, začala zoo počítat škody. Celkem zemřelo 134 zvířat, z toho 120 ptáků a 14 savců.
"Museli jsme nechat utratit čtyři zvířata - Kadíru, hrošici Lentilku, kterou voda vynesla z pavilonu, medvěda a lva," vypočítává Fejk tragické oběti srpnové povodně a připomíná, že třeba čtyřicet ptáků uhynulo až poté, co se dostali do bezpečí. Měli šok z prožitého traumatu. "Prostě nejedli," vysvětluje.
Jak se staví zoo na zelené louce
Když vedení zoo spočetlo hmotné škody, zastavila se cifra kdesi mezi čtvrt a půl miliardou korun.
"Přibližně půl miliardy nás stála obnova celé zahrady, ale do toho započítávám i náklady na stavbu pavilonu Indonéská džungle, kterou záplavy přerušily," vysvětluje Fejk obrovská čísla. Polovinu peněz dal zoo pražský magistrát, druhou přispěli sponzoři a příznivci areálu v Praze-Troji.
A pak řekne Fejk něco, co by si před pěti lety nedokázal nikdo představit ani ve snu: "Nám povodně paradoxně pomohly."
Zní to cynicky, ale na dnešním vzhledu zoo je to znát na první pohled. "Najednou jsme měli možnost udělat zoologickou zahradu v její spodní části úplně znovu, na zelené louce a přesně podle našich představ," objasňuje Fejk.
A tak se dolní část areálu znovu zalila vodou, tentokrát zcela záměrně a promyšleně. Vznikl tu Vodní svět plný ptáků, lemurů, indických krokodýlů gaviálů a jiných zvířat spjatých s vodou.
Slony a hrochy ošetřovatelé plánují přemístit do nového výběhu v horní části zahrady. Tři sta milionů na stavbu pavilonu slíbilo město, takže do tří let budou mít tlustokožci nový domov.
Aby byl relativní popovodňový happy end kompletní, může se zahrada pochlubit novými cennými přírůstky. Místo hrošic Lentilky a Barborky má malého Tomíka a v pavilonu goril řádí místo Ponga malá Moja a Tatu. Jen nosorožci nebo hrošíci liberijští už se v Praze neobjeví.
