Proč se tak stalo? A proč úřady v takových místech povolují nové stavby? Třeba v Hoříně, který letošní povodeň poničila také, všichni uvěřili, že je z jedné strany ochrání nová protipovodňová zeď a z druhé strany stará hráz, která se v roce 2002 protrhla, ale byla opravena. A dnešní realita? Stará hráz se protrhla v témže místě a novou řeka přelila.
Ivu Pavlíkovou vyplavila Vltava v roce 2002 v pražském Karlíně. Už to nechtěla zažít znovu. Koupila nový domek ve Starých Ouholicích. "Uchlácholilo mě potvrzení Povodí Vltavy, že dům je několik centimetrů nad hranicí této povodně," řekla. Ve čtvrtek měla na parcele vodu do pasu a stejně jsou na tom desítky dalších rodin v tamních novostavbách.
Developeři mají i po zkušenostech s povodněmi o pozemky u řek zájem. Stále je dost kupců, kteří touží po "pohodovém bydlení" u vody. Jana Jabůrková z ministerstva pro místní rozvoj cituje jednu z priorit vlády: "Stavby v záplavových územích by neměly umožňovat územní plány obcí." V praxi však povolují stavby místní stavební úřady. A tam to bývá s respektováním záměrů vlády (ale i selského rozumu) všelijaké.
Úřady nepostupují jednotně
"Úřady se stále nepoučily z povodní," konstatuje bývalá zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová. Její někdejší úřad v minulosti už registroval množství stížností na výstavbu v místech, kudy se dříve valila velká voda.
Agendu po ní převzal Stanislav Křeček a ten se s případy zatím seznamuje. Mluvčí ombudsmana Iva Hrazdíková naznačuje, že úřady skutečně postupují nejednotně. "Z našich dosavadních poznatků vyplývá, že při zahajování staveb nejsou pravidla jednotná, že nové stavby nejsou posuzovány v souvislosti se stavbami, které už v území jsou," uvedla.
Odborník na územní plánování a architekt Jiří Löw doporučuje těm, kdo na spornou výstavbu při povodni doplatí, aby žalovali stát. "Někdo tu výstavbu musel povolit," dodává Löw. "Neuvědomujeme si, že i malý zásah do krajiny může změnit průběh povodně," dodal.
Jenže soud nemusí dopadnout ve prospěch postižených. Naznačuje to případ sdružení Calla z Českých Budějovic, které bojovalo proti výstavbě v lokalitě poblíž řeky Malše. Stavebník tam navezl zeminu a zvýšil terén. Místní sice upozorňovali, že tím ohrožuje celé okolí, ale marně. "Výstavba na navážkách terénu nad úroveň stoleté vody omezí neškodný rozliv povodně nad městem,“ uvedla Pavla Matějková ze sdružení. "Zhorší tak povodňovou situaci v původní zástavbě," dodala s obavami.
Spor se dokonce dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, ten však nakonec změnu územního plánu uznal a novou výstavbu tak posvětil. Zda se lidé obávali zbytečně, ukážou další velké povodně. Otázka: Nebude už pozdě?
Letecké záběry z povodní, úterý 5. června
3. června 2013 |
