"Pověřil mě starosta, přijel jsem služebním autem, tak proč bych neměl být vpuštěn," bránil se místopředseda povodňové komise města Mělník Ctirad Mikeš. Nakonec byl i on a další pracovníci úřadu z Neratovic vpuštěni ačkoli s sebou neměli předpisově pozvánku.
Samotné takřka dvouhodinové jednání pak probíhalo podle obou zúčastněných stran v poklidu. Povodí vysvětlovalo opatření, která hodlá v nejbližší době učinit, aby chránilo obce podél Vltavy před možnými záplavami.
"Nebudeme dělat víc, než opravovat to, co voda zničila, to znamená stržené hráze, břehy, čistit koryto," uvedl ředitel závodu Dolní Vltava Pavel Uher.
O hrázích vyšších nebo účinnějších než byly ty před srpnovými povodněmi nemůže být podle něj vůbec řeč. Na to totiž nemá firma peníze. Podle ředitele by na takovou lepší obranu měly hledat peníze samy obce.
|
Jaké zásadní opravy |
|
Na opravy mají správci dolního toku 200 milionů korun |
Ostatní byli smířlivější, ale zdaleka ne spokojení. "Výklad pánů z povodí je takový, aby to vypadalo, že dělali co měli a mohli dělat," řekl například starosta Lužce nad Vltavou Štěpán Rampas.
Podle Ctirada Mikeše z Mělníka jsou velké nedostatky v informovanosti obcí během kritických okamžiků.
"Povodí Vltavy se nesnaží jít za rámec předpisů, aby nám pomohli, jako to dělá třeba Povodí Labe. To nás při povodni třikrát denně informuje o stavu a hlavně o výhledu na další dobu. Ale Povodí Vltavy to nedělá a odkazuje nás na meteorology. Pro nás je ale důležité vědět, jaká je prognóza stavu vody a ne současná chvíle, to už je pozdě," podotkl Mikeš.
Kromě oprav hrází a břehů chtějí vodohospodáři co nejrychleji uvolnit tok řeky pro lodě. "Dnes už proplula první loď od Prahy do Libčic. Snad se úsek zprovozní do konce týdne," řekl Uher.
