Povodí řeklo ano výstavbě poldrů

Střední Morava - Zhruba čtyřleté období, ve kterém správci toků hledali nejlepší způsob ochrany životů lidí i jejich majetku před povodněmi, končí. Povodí už totiž konečně řekla, s jakými stavbami na řekách by se mělo začít. A z čeho se poldry a hráze zaplatí? To právě nyní řeší stát. Kromě výstavby poldrů budou nezbytné i další akce, například změny hospodaření v krajině.

"Doba studií skončila. Teď se Povodí musí zaměřit na konkrétní akce a dovést je od stadia projektové a inženýrské přípravy," tvrdí náměstek ministra zemědělství Karel Tureček.

Například Povodí Moravy nyní zahájí přípravu stavby poldru v Teplicích nad Bečvou. "Zadržení vody v této lokalitě je pro ochranu Teplic, Hranic a Přerova nezbytné a bude mít určitý význam i pro další obce včetně Hodonína," uvedl Václav Košacký z Povodí Moravy.

Kromě poldru v Teplicích Povodí Moravy navrhuje i další akce, které jsou proti povodním nezbytné. Mimo jiné i změny hospodaření v krajině. Především se jedná o stavbu asi dvanácti poldrů na Šumpersku, které by měly zadržet vodu na horním toku Moravy, Moravské Sázavě a Třebůvce. Byly by také jakousi alternativou hanušovické přehrady.

ZÁKLADnÍ SCÉNÁŘE
PROTI POVODNÍM

Povodí Moravy hledalo nejoptimálnější způsob ochrany před záplavami společně s dánskou firmou DHI Water & Environment. Vytvořily matematický model, na kterém se postupně ověřovaly různé způsoby protipovodňových opatření. Zpočátku se pracovalo se čtyřmi základními scénáři protipovodňových opatření, které se v další fázi kombinovaly:
1) Počítá například s tím, že na části orné půdy se vysadí nové lesy nebo  se přemění v louky. Tak se více vody zachytí v krajině, protože se zvýší retenční schopnost půdy. Tento způsob ochrany před povodněmi prosazují zejména ochránci přírody.
2) Kolem obcí by se měly postavit hráze a ostatní část údolní nivy se využije k rozlivům vody.
3) V některých místech zachytí větší množství vody nádrže a poldry. Pomocí matematického modelu se ověřovalo, jaký účinek na průtoky by mělo takové zadržení vody v Hanušovicích, v Teplicích nad Bečvou a u Mohelnice.
4) Scénář vycházel z možnosti vybudovat části vodní cesty Dunaj - Odra - Labe. Ty by se zatím používaly jako obtokové kanály kolem vybraných lokalit. Počítalo se s nimi například u Olomouce a Kroměříže.

"Její stavbu ani nenavrhujeme, protože by neprošla," řekl Václav Košacký. "Připravovat  projektovou dokumentaci na Hanušovickou nádrž by byla sebevražda," říká i náměstek ministra Karel Tureček.

Vodní nádrž chtěli původně správci toků nechat postavit i na Bečvě u Teplic. "Z jednání se samosprávou i státní správou ovšem vyplynulo, že tato varianta by byla neprůchodná. Proto tam doporučujeme suchý poldr," řekl Košacký. Jak bude velký, to podle něho vyplyne z přípravy projektové dokumentace.

Nejmenší varianta teplického poldru počítá s tím, že zachytí třicet milionů kubíků vody. "Je také finančně nejpřijatelnější a nejprůchodnější, protože nevyžaduje přeložku silnice a železnice. Význam takového poldru bude ovšem poměrně malý. Město Přerov dostatečně neochrání," míní Košacký.

Pokud by se u Teplic nad Bečvou naopak postavil největší poldr, který připadá v úvahu, zachytil by  sto milionů kubíků vody. A zadržení takového množství vody by se podle Košackého projevilo i na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku.

Velký poldr u Teplic znamená ovšem pro zdejší krasovou oblast s minerálními prameny dost velké riziko. "Jsme pro každou stavbu proti záplavám, ale nesmí ohrozit životní prostředí. Muselo by se udělat mnoho expertiz, které by toto nebezpečí vyloučily," říká Ivo Hubík z Okresního úřadu v Přerově. Obec Hustopeče nad Bečvou a další obce v okolí mají zase strach, že velký poldr omezí jejich rozvoj.

Stavbou poldrů, hrází a dalších protipovodňových opatření se nyní zabývá ministerstvo zemědělství a brzy by o nich měla jednat i vláda. Poslanecká sněmovna totiž požádala vládu, aby ji do konce září informovala o tom, jak chce financovat protipovodňovou prevenci v období let 2002 až 2005.

"Je jasné, že státní rozpočet na úplné financování protipovodňových opatření nemá a v dohledné době ani mít nebude," uvedl náměstek ministra zemědělství Karel Tureček. Proto se tyto investice budou hradit i z výnosu malé privatizace, kde jsou na protipovodňovou ochranu a odstraňování povodňových škod k dispozici asi dvě a půl miliardy korun.

"Třetí zdroj financování hledáme," uvedl Tureček a potvrdil, že se také uvažuje o půjčce v zahraničí. Za získané peníze by Povodí měla zaplatit přípravu investic a doufají, že v některých případech by do roku 2005 chtěla dokonce kopnout do země.