Odbor památkové péče schválil výstavbu zábran na Malé Straně v lednu 2001, říká zástupce ředitelky odboru památkové péče Jiří Musálek. "Povodí Vltavy i město mohly již tehdy začít stavět, zřejmě to však nebyla priorita," podotkl Musálek.
"Jediné sporné místo bylo vyústění Čertovky do Vltavy,! dodal Musálek. To by však podle něj bylo možné v případě povodně zasypat pytli s pískem.
Památkáři: Řešení bránil starosta
Architektonické řešení místa komplikovala podle ředitele Státního ústavu památkové péče Josefa Štulce snaha starosty Jana Bürgermeistra vybudovat vyhlídkovou lávku od Mánesova mostu.
Na ni měl navazovat vysoký betonový most, který by byl zároveň ochranou před povodní. Proti tomuto nápadu se ohrazovali nejen památkáři, ale také veřejnost.
Oba památkové ústavy se také ohradily proti výsuvným vratům u ústí Čertovky. Přesto tuto variantu magistrátní památkáři povolili a ministerstvo kultury jejich verdikt podpořilo. Protipovodňová ochrana * Hliníkové mobilní hráze, které minulý týden zabránily zaplavení Starého Města, jsou patentem Němce Erika Kossbiela. Osvědčily se už při povodních v Kolíně nad Rýnem, jenž se se stoletou vodou musel vypořádat dvakrát během tří let. V tuzemsku je v licenci vyrábí firma Eko - system Ladislava Srubka. V zemi jsou zabudovány betonové bloky, chráněné zábranou proti pronikání spodní vody. K nim jsou přišroubovány svislé vzpěry, mezi něž se vkládají jednotlivá hradidla. Ta jsou hliníková, chráněná proti korozi. Mají nízkou hmotnost, takže díl dokáže unést jeden člověk. Utěsněna jsou speciální gumou, která je měkká, ale přitom dokáže odolat tlakům valící se vody. Vše trochu připomíná dětskou skládačku Lego. Systém lze velmi rychle složit. To se prokázalo i při těchto záplavách, kdy pracovníci firmy Sezam namontovali zátarasy na pravém břehu za několik hodin.
"Odvolání k ministrovi kultury zdrželo budování ochrany maximálně o dva měsíce," říká Štulc.
Domy voda prověřila, říká památkář
Podle něj památkáři navrhovali režimová opatření. Byli například proti zastavění půd na Kampě, které po staletí znamenaly rezervu, kam byli lidé zvyklí při velké vodě vynést majetek.
"Kampa byla v i minulosti zaplavována vodou a domy jsou z hlediska statiky prověřeny staletími," dodal Štulc.
Při řešení sporů o Kampu mohly být zátarasy podle Štulce postaveny v lidnatějším Karlíně, kde by výstavba byla bez problémů i z hlediska památkové péče.
Zábrany se v Karlíně budou teprve stavět
Podle Ladislava Srubka, který protipovodňový systém pro město zajišťuje, jde v Karlíně o kombinaci pevného a mobilního hrazení. „Vše je nyní ve fázi projektů pro stavební povolení,“ upřesnil Srubek.
Hlavní město začalo protipovodňovou ochranu řešit až po katastrofálních záplavách na Moravě v roce 1997. Ochrana celé Prahy tak měla být zajištěna v roce 2006. Hliníkové protipovodňové zátarasy jsou uskladněny v městském objektu civilní ochrany v Sojovicích na Mladoboleslavsku a do metropole se v případě potřeby dopravují v kamionech.
