Odvody mají armádě (na snímku vojáci 4. brigády rychlého nasazení) dát přehled o tom, jaké jsou v populaci rezervy pro případ krize.

Odvody mají armádě (na snímku vojáci 4. brigády rychlého nasazení) dát přehled o tom, jaké jsou v populaci rezervy pro případ krize. | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

Odvedeme nanejvýš 70 procent osmnáctiletých, odhaduje armáda

  • 709
Armáda počítá s tím, že z každého ročníku odvodů „vytěží“ do záloh padesát až sedmdesát procent mladých lidí. Na středečním brífinku to uvedl generál František Malenínský. „Potřebujeme znát velikost záloh. Bezpečnostní prostředí se zhoršilo a lhůty pro reakci zkrátily,“ doplnil ho náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

Náměstek ministra obrany Daniel Koštoval a generál František Malenínský představili podrobnější informace týkající se chystaného obnovení povinných odvodů, o němž rozhodla vláda minulý týden (více zde).

„Došlo ke zhoršení bezpečnostního prostředí. Ve zkratce to znamená, že se významně zkrátily lhůty pro reakci. Alianční země potřebují být na potenciální krize, které by mohly přijít až na jejich hranice, připraveny,“ uvedl náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie Koštoval. „V našem případě to znamená, že potřebujeme znát velikost záloh a vytvořit podmínky pro vybudování dobrovolných vycvičených záloh v době míru,“ doplnil.

Zástupci armády i vrcholní politici už měsíce za největší bezpečnostní hrozby označují nepředvídatelné chování Ruska, které zabralo ukrajinský poloostrov Krym a jehož vojáci a technika se podílejí na válce v Donbasu, a radikální islamismus představovaný zejména samozvaným Islámským státem.

Ani jedna hrozba se sice bezprostředně nedotýká českých hranic, členské země NATO ale jako základní pilíř kolektivní obrany deklarují, že napadení jakéhokoliv člena budou pokládat za napadení sebe samotných.

Cena odvodů: 230 milionů ročně

Zavedení odvodů má podle propočtů vyjít na 230 milionů Kč ročně. Odvodní řízení ale není návratem k povinné základní vojenské službě: bude se skládat z vyplnění dotazníku a účasti u odvodové komise, jejíž součástí bude lékařská prohlídka. U každé komise budou dva civilní lékaři.

Odvedení dostanou status „vojáků v záloze“, k jejichž případnému výcviku by stát mohl přistoupit v době ohrožení.

„Z oněch sto tisíc lidí ročně, což odpovídá velikosti populačního ročníku, lze podle našich analýz kalkulovat s odvodem padesáti až sedmdesáti procent,“ odhadl Malenínský. Vysvětlil, že část lidí nemusí úspěšně projít zdravotními prohlídkami. Češi navíc mají právo odmítnout službu v armádě na základě svědomí či náboženského vyznání, v tom případě se na ně ale během stavu ohrožení státu či válečného stavu vztahuje zákonná pracovní povinnost.

Povolání záložáků: první by šli bývalí vojáci

V případě povolání záloh by se podle generála stát nejprve obrátil na bývalé vojáky z povolání. „První by šli muži a zároveň profese, které potřebujeme k doplnění podpůrných jednotek - řidiče, lékaře, zdravotnický personál,“ vypočetl generál.

Aktivní zálohy

Zhruba 1 250 Čechů působí v takzvané Aktivní záloze (AZ) určené pro výpomoc armádě v případě například živelní pohromy či zhoršené bezpečnostní situace. Stát by tuto pravidelně cvičící složku rád rozšířil na pět tisíc lidí v horizontu pěti až deseti let.

Kvůli tomu se chystá zvýšení odměn členů AZ na 12 tisíc Kč ročně ze současných 6 tisíc (studenti dokonce 20 tisíc).

Zaměstnavatel, který dosud tratil na tom, že jeho zaměstnanec každý rok několik týdnů cvičil v rámci AZ, by nově dostával finanční náhradu. Informace o řádných cvičeních AZ by se rovněž mohl dozvídat až půl roku předem namísto dosavadních 30 dnů.

Pro odvody mají podle vládní předlohy platit určité výjimky. Odvedeni by například nebyli lidé pečující o dítě do tří let, těžce zdravotně postižení či těhotné ženy. Dále profese vymezené jako potřebné pro chod státu - například ústavní soudci, hejtmané, policisté, hasiči, diplomaté či poslanci.

Novela počítá s dobrovolnými vojenskými cvičeními záložáků (na rozdíl od takzvané aktivní zálohy, viz rámeček vlevo). Je nicméně možné, že se poslanci při projednávání ve Sněmovně pokusí včlenit do novely povinné několikaměsíční cvičení. To by byl pro armádu problém: pro výcvik celých populačních ročníků, byť krátký, nemá nyní materiální ani personální kapacity.

Česká armáda navíc nyní trpí nízkou naplněností samotných profesionálních útvarů, která se pohybuje kolem 65 procent. Koalicí schválený růst vojenských výdajů až na 1,4 % HDP podle zástupců ministerstva umožní přijímat více lidí a profesionální útvary v horizontu jednotek let doplnit. Toto postupné doplňování už začalo.

Institut odvodů zavedl v roce 1781 císař Josef II. V roce 2004 měla Česká republika 1,9 milionu obyvatel v záloze, z nichž 160 tisíc mělo vojenský výcvik. Po následném zániku povinné základní vojenské služby těchto lidí ubývalo. Nyní je v záloze 1,4 milionu lidí, v naprosté většině ve věku zhruba od 30 let výše. Vojenský výcvik však má jen 7 500 z nich.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video