Uzákonění povinné docházky v posledním ročníků mateřské školy prosadila ministryně Kateřina Valachová, která kvůli skandálu s dotacemi pro sport podala minulý týden demisi (podrobnosti čtěte zde).
Předškoláci mají ve školce trávit alespoň čtyři hodiny denně. Letos poprvé tak museli k zápisu všichni pětiletí, kteří doposud součástí žádného dětského kolektivu nebyli, tak i ti, kterým rodiče platí lesní, jazykovou či jinou soukromou školku. Docházka do nestátní instituce totiž nestačí (psali jsme zde).
Povinnou školku odborníci vítají, u zápisu klesá úroveň znalostí dětí |
Přesto se na dosavadním denním režimu dítěte nemusí změnit vůbec nic. Zákon totiž obsahuje i možnost individuálního vzdělávání, kdy mateřinka sice dítě jako žáka formálně eviduje, reálně však do ní nechodí.
„Možnost podle mého názoru využijí právě především rodiče dětí, které už chodí do jiných typů zařízení, nebo těch se sníženou imunitou, pro které je chození do kolektivu příliš velká zátěž,“ uvedla ředitelka MŠ Blatenská v Praze Alena Pobudová.
Novela cílí zejména na socializaci a zlepšení základních dovedností dětí ze sociálně znevýhodněných rodin. Školky dostaly seznamy jmen všech pětiletých dětí v jejich spádové oblasti.
„K zápisu nepřišli všichni, kteří přijít měli, se sociálkou je budeme muset vyhledat. Zatím nám oznámili individuální vzdělávání rodiče dvou dětí. V obou případech jde o předškoláky ze znevýhodněných romských rodin,“ uvedla pod podmínkou anonymity ředitelka jedné z brněnských mateřských škol.
Některé děti s cizím ani nepromluví
Ministerstvo školství zatím nemá přesná čísla, kolik předškoláků bude status „dálkaře“ mít. Zápisy ještě neskončily a rodiče mohou požadavek přednést až do konce května. Ředitelé však už zhruba vědí, kolik dětí budou v prosinci muset přezkušovat. Přestože povětšinou zřejmě půjde o jednotlivé případy, někteří neskrývají obavy.
„U dětí, které známe, se zaměřujeme na rozvoj talentu a srovnávání deficitů. Jak to ale mám udělat u dítěte, které neznám? Není žádný metodický pokyn, ani žádná celostátní pravidla, každá školka si v podstatě stanoví svoje kritéria,“ přibližuje ředitelka MŠ Hornická v Ostravě Iva Chadzipanajotidisová.
V čem má dítě mezery, se podle jejích slov dá za tak krátký čas hlouběji identifikovat velmi těžko, a celý proces se tak redukuje jen na velké nedostatky typu chybějící hygienické návyky a specifické vady. Potíž vidí i v tom, že je ředitel v postavení cizího člověka. „Jsou děti, které s cizím ani nepromluví. I geniální dítě může pod tlakem selhat či odmítnout spolupracovat,“ podotkla.
Školka poprvé povinně: děti z ghett čeká dojíždění do „bílých“ mateřinek |
Podle ministerstva však rozhodně není cílem při přezkoušení děti stresovat. „Jde pouze o ověřování, dítě nemůže být neúspěšné. Škola na základě svých zjištění - pozorování hry dítěte, plnění úkolu a podobně - následně případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání,“ reagovalo ministerstvo školství na dotaz iDNES.cz.
Ředitel může rodičům další postup skutečně nanejvýš doporučit. „Už ale neovlivní, jak se k tomu postaví. Denní docházku jim přikázat nemůže, i když ji bude považovat za žádoucí. Rozhodnutí je pouze na rodičích,“ podotkla Chadzipanajotidisová.
Dodala, že úmysl zákonodárců sice mohl být bohulibý, systém však podle ní není domyšlený. „Nic to nevyřešilo, jen to dál zatížilo administrativou už tak přetížené ředitele. Pokud to ředitel nechce odbýt, stráví s rodičem celý den. Nejde jen o přezkoušení, ale i vysvětlování zákonnému zástupci, vytvoření plánu rozvoje dítěte a podobně,“ dodala.
Spousta profesionálů podle ní z oboru odchází, protože už ztrácí energii. Kvůli papírování musejí prý za stolem někdy sedět až do večera. „Zátěž to pro nás bude. Jak velká, se uvidí až po nějakém čase,“ uvádí ředitelka školky Prokopa Velikého v Ostravě Vítkovicích Jana Smutná. „Samozřejmě z toho mám obavy, rozhodně to není žádná maličkost,“ připustila také již výše zmíněná ředitelka brněnské mateřské školy.
Děti z nestátních školek musí na přezkoušení v předškolním roce jednou (ve zmíněném prosinci), a to v mateřinkách, ve kterých byly u zápisu.
Rodič může individuální vzdělávání kdykoli ukončit
Podrobnosti k přezkoušení, včetně termínů, kdy se bude konat, musí ředitel uvést ve školním řádu. Rodič je pak povinen se v termínu s dítětem dostavit. Když ho nepřivede napoprvé ani v náhradním termínu, ředitel musí individuální vzdělávání zrušit a má za povinnost dítě převést na prezenční formu.
„Toto ukončení je rozhodnutím v režimu správního řízení. Odvolání proti rozhodnutí ředitele mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek. Dítě nelze opětovně individuálně vzdělávat a musí zahájit pravidelnou denní docházku,“ doplnilo na dotaz ministerstvo.
Podle ředitelů je to však nedořešené. „Kromě toho má rodič právo individuální vzdělávání sám kdykoli ukončit a dát dítě na normální provoz, jenže školka pro něj v tu chvíli už nemá místo,“ přiblížila problém Pobudová.
Škola může v takovém případě požádat o výjimku, avšak jen pokud už není naplněná na maximum, jako třeba ta v ostravské ulici Hornická. „Abych získala pro své lidi plné úvazky, musím se řídit krajským normativem a mít 28 dětí ve třídě. Už teď jedeme na výjimku a i kdyby se jediné dítě vracelo, budu mít problém, nemůžu kapacitu překročit a porušit zákon,“ uvedla Chadzipanajotidisová.
Pokud již škola využila maximální možnosti výjimky z nejvyššího počtu dětí, musí podle ministerstva dítěti zajistit místo obec. Může tak skončit třeba i na druhém konci města.
Podle ostravského magistrátu však situace není tak dramatická, protože zdaleka ne všechny školky ve městě jedou „nadoraz“. „Málokterá školka teď je na počtu 28, většinou mají 24 až 25 dětí ve třídě a nevíme o tom, že by plošně žádaly o výjimky na 28,“ ujistila Miroslava Slovenčíková ze školského odboru.
