"Žádné jiné hodnověrné vysvětlení zjištěných faktů není," píše se v prohlášení mezinárodní komise, která vyšetřovala příčiny potopení jihokorejské námořní korvety. I když Pchjongjang obvinění odmítá, je jasné, že útok značně vyostří vztah mezi státy, které jsou formálně stále ve válečném stavu. (viz více o potopení lodi)
Závěry komiseCelou zprávu v angličtině si přečtěte zde. |
Komise oznámila, že u potopené lodi byly na mořském dně nalezeny části torpéda, které neslo severokorejské nápisy. KLDR prohlásila, že k přezkoumání důkazů pošle do Soulu vlastní odborníky. Vyšetřovací komisi tvořili odborníci z Jižní Koreje, USA, Austrálie, Velké Británie a Švédska.
Podle výsledků vyšetřování bylo řízené 250kilogramové torpédo odpáleno 26. března ze severokorejské miniponorky. Po zásahu způsobilo podmořský výbuch, jenž roztrhl korvetu Čchonan vedví.
O vině KLDR svědčí i fakt, že dva nebo tři dny před útokem opustilo několik malých ponorek KLDR se svou mateřskou lodí domovskou základnu. Několik dní po útoku se na tuto základnu zase vrátily. Ponorky ostatních zemí byly v tu dobu na svých mateřských základnách.
"Úlomky vyzdvižené z místa potopení jihokorejského plavidla dokonale odpovídají schématům v brožuře, kterou KLDR poskytuje cizím zemím za účelem exportu," prohlásil vedoucí vyšetřovatelů Jun Tuk-jong. "Také sériové číslo na úlomku torpéda se shoduje s označením severokorejského torpéda, které před několika lety Jižní Korea získala," dodal.
Pchjongjang: Na obvinění odpovíme válkou
Pchjongjang se brání a obvinění Soulu vehementně odmítá. Jižní Koreji hrozí ostrými, třeba i válečnými protiopatřeními, pokud na KLDR uvalí sankce.
"Závěry byly svévolně a podvodně nastrojeny skupinou zrádců s cílem jistých politických a vojenských cílů," citovala severokorejská agentura KCNA prohlášení Komise národní obrany.
"Naše armáda a lid zareagují okamžitě rozhodnými opatřeními, včetně všeobecné války, na každou formu potrestání, odvety nebo sankcí, přijatou proti našim státním zájmům," dodává prohlášení orgánu, jehož předsedou je šéf režimu Kim Čong-il.
"Přijmeme pevná, přiměřená opatření proti Severu. S pomocí mezinárodní spolupráce chceme přivést Sever k poznání, že nepostupoval dobře, a navrátit jej zpět do mezinárodního společenství jako jeho zodpovědného člena," řekl jihokorejský prezident I Mjong-bak v telefonickém rozhovoru s australským premiérem Kevinem Ruddem.
Jihokorejská korveta Čchonan, kterou potopilo torpédo KLDR (20. května 2010)
K potopení korvety o výtlaku 1 200 tun se 104 muži na palubě, které si 26. března vyžádalo životy 46 námořníků, se vyjádřil i americký prezident Barack Obama, který útok označil za akt agrese a porušení příměří z roku 1953, které ukončilo Korejskou válku.
Velká Británie KLDR odsoudila za zjevné pohrdání mezinárodními závazky. Šéf OSN Pan Ki-mun, sám původem Jihokorejec, se nechal slyšet, že předložená fakta jsou nanejvýš znepokojivá.
Čína, která je nejbližším spojencem KLDR, vyzvala obě strany k umírněnosti a uvedla, že provede vlastní zhodnocení vyšetřování incidentu.
Šarvátky u 38. rovnoběžkyKorejskou válku ukončila 27. června 1953 dohoda o příměří, mírová smlouva nebyla nikdy uzavřena. Hranici zemí určila 38. rovnoběžka, kolem které vzniklo demilitarizované pásmo. Ve Žlutém moři rozděluje korejská mořská teritoria demarkační čára. Nedaleko námořní hranice se odehrála řada incidentů. KLDR od roku 1999 usiluje o nové určení hranice a obviňuje Jižní Koreu, že její plavidla opakovaně narušují severokorejské teritoriální vody. Severokorejský režim od konce války vyprovokoval na souši i na moři řadu potyček. V roce 1968 přišlo při 181 střetech o život 162 amerických a jihokorejských důstojníků. 21. ledna 1968 - Útok severokorejského komanda na prezidentský palác v Soulu. Při druhém neúspěšném atentátu na jihokorejského prezidenta Pak Čong-huia zahynula v srpnu 1974 prezidentova žena. 9. října 1983 - Životy čtyř ministrů a 13 dalších vysokých členů jihokorejské vládní delegace si vyžádal výbuch bomby v Barmě. Z odpovědnosti za atentát je dodnes podezírána severokorejská tajná služba. 9. listopadu 1987 - Dva agenti KLDR vyhodili do povětří jihokorejský Boeing se 115 pasažéry na palubě. Linka 858 Korejských aerolinií směřovala z Bagdádu do Soulu. Letadlo vybuchlo nad Andamanským mořem. 18. září 1996 - Posádka severokorejské ponorky pronikla na jihokorejské území. Zahynulo 24 severokorejských ozbrojenců a 13 Jihokorejců. 29. června 2002 - Čtyři Jihokorejci přišli o život a 19 jich utrpělo zranění při přestřelce mezi jihokorejskými a severokorejskými vojenskými plavidly. Podle velitele jihokorejského štábu zemřelo při střetu nejméně 30 Severokorejců. 11. července 2008 - Jihokorejská turistka zaplatila životem za vstup do zakázané vojenské zóny v turistickém letovisku Diamantových horách v Severní Koreji. Zastřelil ji severokorejský voják. 10. listopadu 2009 - Severokorejská hlídková loď údajně překročila ostře sledovanou námořní hranici u západního pobřeží Korejského poloostrova. Plavidlo KLDR vyšlo z přestřelky s lodí jihokorejského námořnictva těžce poškozené. (o přestřelce čtěte zde) 29. ledna 2010 - KLDR tři dny ostřelovala dělostřelectvem spornou námořní hranici se svým jižním sousedem. KLDR tvrdila, že střelba byla součástí vojenského cvičení. (více čtěte zde) 26. března 2010 - Při rutinní prohlídce sporné námořní hranice ve Žlutém moři byla potopena jihokorejská korveta Čchonan se 104 muži na palubě, 46 mužů nepřežilo. Mezinárodní komise pověřená vyšetřením příčin incidentu oznámila, že katastrofu způsobilo severokorejské torpédo. zdroj: ČTK |
