Copak se nedá na stát pohlížet jako na jeden velký podnik a použít jednoduché schéma klasické firmy ? Aplikovat systém, kdy zaměstnanci tvoří zisk podniku a vedení má povinnost zajistit podmínky pro tvorbu zisku, jeho účelné využití a rozvoj podniku (to vše za patřičnou odměnu)? Určitě dá, vždyť princip fungování je podobný, struktura přibližně shodná. A důvod existence v zásadě stejný - vydělat dostatek financí pro svůj další rozvoj a fungování. Plní si ovšem tyto povinnosti naše vedení státu (firmy) ? Vede stát (firmu) tak, aby prosperoval (a) ? Využívá všech svých možností v jeho (jejím) zájmu a hlavně jejich občanů (zaměstnanců) ? Vždyť odevzdáním hlasů ve volbách jsme se stali svým způsobem akcionáři tohoto ohromného podniku, se všemi riziky, ale s velmi malými právy a pravomocemi.
Vedení našeho státu ale není schopné zajistit solidní ekonomickou úroveň jak svých občanů, tak státu jako celku. Proč, vždyť přechod na tržní ekonomiku a reformy hospodářství od vypracování koncepce až po její aplikaci mělo v rukou a provedlo naše vedení státu. Nechci obhajovat minulou socialistickou ekonomiku, ale nepochopím, jak může zodpovědný a svědomitý hospodář prodat, zrušit a zlikvidovat své výrobní prostředky (ostatně jediné, které má k dispozici a které ho vlastně živí), aniž by se postaral o jejich přiměřenou náhradu. Po téměř denních zprávách o zániku českých podniků a firem bez adekvátní náhrady mi zůstává rozum stát, copak jsme se neučili ve škole jednoduchou poučku, že můžu utratit pouze tolik peněz, kolik si vydělám ? Nemám na mysli nějaké centrální řízení, ale stát se musí chovat jako velká firma, to jest ekonomicky, a nechat si účinné nástroje k ovlivňování ekonomiky vlastního státu, aby vydělal na ty služby, které má zajišťovat pro své občany včetně těch, kteří potřebují odlišný přístup, kteří nejsou až tak ekonomicky výhodní. Musí si také zajistit nové pracovníky výchovou dorostu, výkonnost svých pracovníků lékařskou péčí úměrnou potřebám, zajistit důstojné dožití opotřebovaných pracovních sil.
Tyto povinnosti naše vedení státu ovšem neplní. Jenže ve firmě, kde není dobré vedení a management, se dá třeba odvolat ředitel nebo změnit celé vedení v okamžiku potřeby, ve státním aparátu ale tato možnost nepřichází v úvahu ! Tady je možnost jen jednou za čtyři roky formou voleb zkusit štěstí a s velmi nejistým výsledkem bez šance odvolat neschopné manažery. Nač ale v této situaci potom chodit k volbám, když nějaká změna dosavadní situace je vlastně neovlivnitelná ? A vůbec, nač si vlastně platit nějaký stát, který neplní požadavky na něj kladené a neposkytuje služby, za které je velmi dobře placený z daní ?
V tržní ekonomice, pokud firma nesplní mé požadavky, bych využil služeb jiné firmy s lepší nabídkou. V našem státě, v naší demokracii ovšem tato možnost neexistuje. Zbývají už jenom otázky - potřebujeme vlastně takový stát ? A je to vůbec ještě demokracie ?
Odpověďí by možná bylo konečně vytvoření takové politické síly, která by pracovala v zájmu opravdu všech občanů státu, kteří ten stát vlastně tvoří a jsou na něm životně závislí. Zatím se ale takováto síla na naší politické scéně nenašla.
Vedení našeho státu ale není schopné zajistit solidní ekonomickou úroveň jak svých občanů, tak státu jako celku. Proč, vždyť přechod na tržní ekonomiku a reformy hospodářství od vypracování koncepce až po její aplikaci mělo v rukou a provedlo naše vedení státu. Nechci obhajovat minulou socialistickou ekonomiku, ale nepochopím, jak může zodpovědný a svědomitý hospodář prodat, zrušit a zlikvidovat své výrobní prostředky (ostatně jediné, které má k dispozici a které ho vlastně živí), aniž by se postaral o jejich přiměřenou náhradu. Po téměř denních zprávách o zániku českých podniků a firem bez adekvátní náhrady mi zůstává rozum stát, copak jsme se neučili ve škole jednoduchou poučku, že můžu utratit pouze tolik peněz, kolik si vydělám ? Nemám na mysli nějaké centrální řízení, ale stát se musí chovat jako velká firma, to jest ekonomicky, a nechat si účinné nástroje k ovlivňování ekonomiky vlastního státu, aby vydělal na ty služby, které má zajišťovat pro své občany včetně těch, kteří potřebují odlišný přístup, kteří nejsou až tak ekonomicky výhodní. Musí si také zajistit nové pracovníky výchovou dorostu, výkonnost svých pracovníků lékařskou péčí úměrnou potřebám, zajistit důstojné dožití opotřebovaných pracovních sil.
Tyto povinnosti naše vedení státu ovšem neplní. Jenže ve firmě, kde není dobré vedení a management, se dá třeba odvolat ředitel nebo změnit celé vedení v okamžiku potřeby, ve státním aparátu ale tato možnost nepřichází v úvahu ! Tady je možnost jen jednou za čtyři roky formou voleb zkusit štěstí a s velmi nejistým výsledkem bez šance odvolat neschopné manažery. Nač ale v této situaci potom chodit k volbám, když nějaká změna dosavadní situace je vlastně neovlivnitelná ? A vůbec, nač si vlastně platit nějaký stát, který neplní požadavky na něj kladené a neposkytuje služby, za které je velmi dobře placený z daní ?
V tržní ekonomice, pokud firma nesplní mé požadavky, bych využil služeb jiné firmy s lepší nabídkou. V našem státě, v naší demokracii ovšem tato možnost neexistuje. Zbývají už jenom otázky - potřebujeme vlastně takový stát ? A je to vůbec ještě demokracie ?
Odpověďí by možná bylo konečně vytvoření takové politické síly, která by pracovala v zájmu opravdu všech občanů státu, kteří ten stát vlastně tvoří a jsou na něm životně závislí. Zatím se ale takováto síla na naší politické scéně nenašla.
