Právníci rodiny Fischerů obvinili Erste Bank, Bavarian State Bank a maďarskou národní banku z toho, že rodinu bývalého majitele banky Matyáše Fischera připravily nejméně o 38 milionů dolarů v Jugoslávii. Zprávu o tom zveřejnil server Huffington Post.
Tyto tři finanční instituce by měly dle žaloby být nástupci tehdejších bank zodpovědných za zábor Fischerova majetku. Podle právníků měl Matyáš Fischer v bance zlaté mince, hotovost v zahraničních měnách, diamanty v hodnotě 18 milionů dolarů, depozita, umělecká díla, šperky, cenné papíry i zastavené domy.
Matyáš FischerMatyáše Fischera deportovali do Osvětimi v roce 1944, kde záhy zemřel hladem. Původně žil v tehdejší Jugoslávii. Zdědil půdu a vyženil velké věno od rodiny své manželky. Založil banku Peterreve Hitelbank. Maďaři jako spojenci Německa ale v roce 1941 přišli do Jugoslávie, banku mu zabrali a svěřili nežidovskému správci. Měsíc po deportaci Matyáše musely do Osvětimi i jeho žena a děti. "Během cesty nám ale naštěstí dovolili vystoupit a místo toho nás poslali do pracovního tábora v Rakousku, což byl oproti Osvětimi úplný ráj," říká bývalý učitel ekonomie Paul Fischer, který nyní žije v Brooklynu. |
Když se po válce Matyášova rodina vrátila zpět do Jugoslávie, majetek nedostala. Právníci tvrdí, že si ho banky nechaly v domnění, že Židé se z táborů nevrátí.
Banky prý poslaly Židy na smrt
Žaloba obviňuje banky z porušování mezinárodního práva, napomáhání genocidě a neoprávněného obohacování. Rovněž tvrdí, že jsou spoluzodpovědné za smrt Matyáše Fischera a dalších obětí holokaustu.
"Banky spolupracovaly s nacisty. Židovským zákazníkům odepřely přístup k jejich majetku, čímž jim v podstatě koupily lístek na vlak do koncentračního tábora," vysvětloval osobní právník rodiny Fischerů Kenneth McCallion.
Erste Bank ale odpovědnost za majetek rodiny Fischerů rezolutně odmítá. "Erste Group Bank ani její dceřiné společnosti se nepovažují za právní nástupce bank, uvedených v žalobě," prohlásila tisková mluvčí skupiny Erste. Bavarian State Bank a maďarská národní banka žalobu odmítly komentovat s tím, že se s ní ještě neseznámily.
Paulu Fischerovi trvalo deset let, než shromáždil dostatečné důkazy, které podle něj krádež dokážou. Vyňal proto stížnost své rodiny z hromadné žaloby obětí maďarského holokaustu a na začátku července ji předložil soudu.
Hromadná žaloba se týká 437 tisíc obětí maďarského teroru. Přestože maďarská genocida se považuje za jednu z nejbrutálnějších genocid druhé světové války, odškodnění dosud dostalo jen necelé jedno procento příbuzných obětí.
