„Podle mých zkušeností to není místní potkan, je to něco jiného. Nebojí se dětí a děti s nimi neumějí bojovat,“ říká známý zabiják potkanů Ahmad. Podle svých slov jich zatím zabil 103 050. Čím dál častěji prý nachází samečky s varlaty o velikosti mince. Příběh přinesl americký list The Washington Post.
Děti jsou v tomto příběhu klíčové. Pro boj s potkany i pro konspirační teorie, kterými si lidé invazi obrovských hlodavců vysvětlují. Tvrdí totiž, že po útoku potkanů zemřelo už osm dětí a mnoho dalších bylo zraněno.
„Lidé se bojí. Říkají, že to nejsou normální potkani. Snědí vám jídlo, snědí vám oblečení a také vaše dokumenty,“ popisuje starosta města Muhammad Asim s tím, že jedno dítě nedávno vykrvácelo poté, co jej potkan pokousal v obličeji. Asker Pervaiz z místního zemského sněmu zase slyšel o tříměsíčním batoleti, které zemřelo, když mu obří zvíře ukouslo ucho.
Odborníci jsou skeptičtí, prokázat se podařilo jen několik útoků na děti. Podotýkají, že se stejnou pravděpodobností mohl dítě bodnout komár, pokousat blecha či napadnout had. Lidé však mají jasno. Třiatřicetiletý Noor Qadir spal ve svém domě, když jeho osmiměsíční dítě začalo křičet.
„V jeho postýlce byl potkan. Vyskočil ven, ale zabil jsem ho,“ říká vyděšený otec, který od té doby nespí. Dítě totiž mělo zakrvácený obličej a v něm otisky zubů, útok však přežilo. „Dal jsem do dveří pantofli, ale ráno byla polovina sežraná.“
Peshawar admin postpones decision to pay money for rats https://t.co/3QQMC2MhYZ pic.twitter.com/GO1IlucxZe
V noci se hlodavci vyhrnou ze stok, prokousávají se dveřmi a zdmi, hodují na zásobách jídla a zaplavují nemocnice i školy. A podle výpovědí místních jsou obrovští.
„Jsou velcí skoro jako kočka a mají dva ostré zuby vepředu,“ líčí osmatřicetiletý Muhammad Humajún a natahuje ruku, aby ukázal délku potkana od lokte po špičku prstů. V průběhu dějin se opakovaně objevovaly příběhy o obřích potkanech či krysách, jen aby je následně vědci vyvrátili.
Průměrná délka těla potkana obecného na Západě je zhruba 15 až 18 centimetrů. Ovšem o některých asijských druzích je známo, že narostou do mnohem větších rozměrů, což vyvolává nejistotu ohledně toho, jaký druh hlodavce právě teď v Péšávaru řádí.
Ovšem příčiny přemnožení potkanů ve městě se zdají být zjevné. Více než milion lidí žije společně natěsnaný ve špatně postavených domech v jednom z nejstarších měst jižní Asie. Nezakryté odpadní strouhy vytékají přímo na ulice nebo do vodních toků.
Odpadky se bezstarostně vyhazují na chodníky nebo prázdné parcely. Řezníci porážejí krávy a kozy v otevřených výkladních skříních obchodů. A uprostřed hustě zalidněných čtvrtí fungují kuřecí či mléčné farmy.
Poslal je sem někdo, kdo nenávidí muslimy. Teorií je několik
Vypadá to jako snaha vytvořit potkaní ráj, a přesto místní obyvatelé řeší záhadu, proč je nyní terorizuje jeden z nejvytrvalejších nepřátel lidstva. Někteří říkají, že tento problém začal po sérii povodní v roce 2010 až 2012, které potkany vyplavily z jejich hnízd v horách nedaleko pákistánsko-afghánské hranice.
Jiní věří, že mimořádně žravé potkany odchovali na amerických vojenských základnách v Afghánistánu a dovezli do Péšávaru nákladními automobily, které z Afghánistánu po skončení mise odvážely koaliční vybavení.
Jedna z teorií říká, že hlodavce přivezli do Péšávaru nevědomky v zavazadlech uprchlíci před vládní vojenskou ofenzivou v pákistánském kmenovém pásu, kde - jak praví pověsti - přežívají obří krysy po celá staletí. A objevila se i obvinění, že potkani byli geneticky upraveni a úmyslně vypuštěni nejmenovanou cizí mocností, aby terorizovali muslimy.
Ať už je příčina jakákoli, ocitl se Péšávar znovu ve válce. Minulý týden pod tlakem zákonodárců i obyvatel vyhlásil starosta Muhammad Ásim třífázovou strategii, která k potkanům přistupuje stejným způsobem, jakým město bojuje proti úkrytům ozbrojenců.
V zájmu vítězství v této bitvě vytvořil Ásim nový tým třiceti městských dělníků, kteří budou noc co noc po městě trousit jed na krysy. „Jed se dává na různá místa ve směsi pěti set krajíců chleba a padesáti kilogramů rajčat. Druhý den ráno se jdou posbírat mrtvá těla,“ popisuje Salahuddin, který má ve městě na starosti vodu a kanalizaci.
Zabili jsme 1 100 potkanů, hlásí úřady. Noví však stále přibývají
Jed zdarma si může také vyzvednout kdokoli z místních obyvatel. Péšávar také vypsal odměnu - za každého zabitého hlodavce slíbil vyplatit 25 rupií (necelých šest korun).
Právě děti z chudých rodin by podle starosty mohly mít o takovou odměnu zájem. Už nyní ve městě za peníze sbírají papír a plasty. Ovšem stejně jako v případě zadrhávající se pákistánské války proti teroristům, i v případě boje proti hlodavcům se objevují první známky toho, že by ho mohlo mařit špatné plánování a nedostatek nadšení.
Na městský tým, který má noc co noc rozsypávat jed, například vyšlo najevo, že se rozhodl nikam nejít, protože „to vypadalo na déšť“. A městští úředníci museli dočasně pozastavit vyplácení odměn za zabité hlodavce, protože jim došla hotovost.
A potkani jsou navíc v rozmnožování extrémně výkonní. I tak se radnice nezapomíná pochlubit svými úspěchy. Za šest dnů od nové „válečné“ operace bylo údajně zabito asi jedenáct set potkanů, píše server Pakistan Herald.
