o které se voliči nezajímají. Řada průzkumů veřejného mínění ukázala, že nejvýš na žebříčku priorit stojí problémy vzdělání, nemocnic a penzí. Těm také dává přednost Labouristická strana. Konzervativní předák William Hague měl prý zůstat u otázek, jako jsou daně, vzdělání a policie, kterými konzervativní kampaň původně začala. Zatímco aktivisté Konzervativní strany se o otázky EU a jednotné měny zajímají, voliče tyto problémy neoslovují.
Strany z okraje politického spektra se přitom přidávají k oficiálnímu euroskepticismu konzervativců a dávají otázku EU na první místa svých programů. Před ztrátou suverenity varují jak pravicové strany, jako je Strana za nezávislost Spojeného království, tak strany na levici.
Jednou z velkého množství levicových stran ve Velké Británii je Komunistická strana, která narozdíl od trockistů, skotských socialistů a dalších stojí na pozicích marxismu-leninismu a odsuzuje změny ve východní Evropě po pádu komunismu. Její program oponuje labouristickému plánu vyhlásit referendum o jednotné měně a zavést v zemi euro. Byl by to prý další krok k nedemokratickému superstátu, který existuje jen pro bankéře a velké firmy. Vzal by Britům možnost bránit pracovní místa, neboť by ztratili možnost určovat výši úroků a směnné kursy, stejně jako tvořit rozpočet podle britských potřeb. Komunisté však nesouhlasí ani s konzervativci, když tvrdí, že jejich argumentace proti euru se zakládá na reakčních základech, neboť konzervativci by chtěli, aby Británii vládly Spojené státy a NATO. Komunisté naopak chtějí Británii nezávislou a demokratickou.
4. června 2001 14:18
