"Včera jsem v rádiu slyšela režiséra hry, který nazval československou armádu lůzou. My jsme zde proto, abychom podobným názorům zabránili. Je to hrubé zkreslení historických událostí," uvedla Bobošíková, která je jedním z kandidátů na senátorské křeslo po zesnulém Jiřím Dienstbierovi.
Novoborský zastupitel Josef Doškář doplnil, že mu nejvíce vadí, že je v divadelní hře uvedeno 'napsáno podle skutečných událostí'.
Poprava Němců
|
"Je to lež," řekl. "Postavit pomník bývalému nacistovi je v celé Evropě rarita," přisadil si Doškář.
Asi 80 odpůrců vybavených mimo jiné českými, německými a židovskými vlajkami pak přišlo protestovat před místní divadlo. Před vchodem do divadla postávali protestující s transparentem, na němž byl nápis 'Dnes oslava zločinců z NSDAP a SS'.
Ředitel divadla Radovan Novotný jim řekl, aby se posunuli od vchodu dál, protože bránili ve vstupu těm, kteří na drama přišli. Podle něj se demonstrace projevila i na nižší návštěvnosti.
Padla i pěst
"Hodně lidí na představení nepřišlo, protože se asi báli, aby je na něm zdejší obyvatelé neviděli," vylíčil atmosféru ve městě Novotný.
Organizátoři protestu sice zprvu vybízeli ke klidu a demonstrace probíhala v tichosti. V momentě, kdy protestující na zdejší doktorku Lenku Šepsovou začali pokřikovat "Lidice, Lidice!" a strčili do ní, se jí její manžel zastal a jednomu z demonstrujících dal pěstí. Následná strkanice však netrvala dlouho a obě znesvářené strany se rozešly.
"Vůbec jsme nečekali, že hra vzbudí takové emoce. Nikdo v ní neoslavuje žádný nacismus. Kdo tu hru viděl, ví, že je to o tom, že se do těhotných žen nekope bez ohledu na to, jestli jsou to Židovky, Němky, nacistky nebo komunistky," sdělil dříve ředitel ústeckého Činoherního studia Jaroslav Haidler, jehož divadelní soubor přijel do Nového Boru na hostování.
Demonstrace proti uvedení divadelní hry 32 hodin mezi psem a vlkem v novoborském divadle.
O co v Novém Boru jde? Dramatizace stejnojmenné knihy zdejšího autora Jana Tichého popisuje události z června 1945, kdy bylo v Novém Boru na náměstí před všemi obyvateli města popraveno kvůli údajnému držení zbraní osm německých obyvatel.
V roce 2006 byl zastřeleným Němcům postaven za peníze potomka jednoho z nich na místním hřbitově pomník, který rozpoutal nevídané vášně. Část zdejších obyvatel a členové Českého svazu bojovníků za svobodu od té doby usilují o jeho odstranění. Odpůrci pomníku nazývají spisovatele Jana Tichého pronacisticky nakloněným autorem a děj knihy a hry mají za goebbelsovsky zpracované tehdejší události.
Na demonstraci by mě ukamenovali, říká autor hry
"Naše bádání dokazuje, že zastřelení byli nacisté, kteří si pomníky nezaslouží," opakovaně tvrdí Josef Doškář, jeden z nejhlasitějších odpůrců pomníku. Na podporu snahy o zrušení pomníku vznikla petice, pod níž se již podepsalo tisíce lidí.
Kvůli pomníku do Nového Boru přijel i dvaadevadesátiletý brigádní generál Alexander Beer, který za války působil v samostatné československé jednotce v SSSR.
Účastník bitev o Sokolovo a Kyjev, jenž byl v bojích celkem třikrát zraněn, hovořil o problematickém pomníku se starostou Jaromírem Dvořákem. On sám podle svých slov není antigermanistou. "Bez zrušení pomínku však není smíru," vyjádřil se zástupce legionářské obce po jednání. Beer na demonstraci nešel, chtěl by, aby se celý případ vyřešil v klidu.
Adolf Hitler obklopený davy příznivců projíždí v říjnu 1938 Borem.
Samotný autor dramatu Jan Tichý na demonstraci nešel kvůli obavám z fyzického napadení. "Ukamenovali by mě tam," říká.
Většina obyvatel Nového Boru i komunální politici s odstraněním pomníku nesouhlasí. Technicky jde o složitý proces, neboť místo i monolit zaplatili pozůstalí po jednom zastřeleném a navíc převažuje mínění, že je třeba česko-německé vztahy spíše uklidňovat, než jitřit.
"Problém pomníku jsme řešili snad na každém zastupitelstvu poslední dva roky. Někdy to bylo vypjaté, někdy museli mít dozor městští strážníci. Jednou mě dokonce nazvali nacistou, ale na facky, jak se psalo, nikdy nedošlo," řekl starosta Nového Boru Jaromír Dvořák.
Kdo byli zastřelení Němci?Celý novoborský spor se točí okolo osmi Němcům zastřelených ve městě 2. června 1945. O koho se vlastně jedná? Albert Rachmann: Obchodník a spolumajitel strojírenského závodu, člen NSDAP, spolupracovník Bezpečnostní zpravodajské služby. Zastřelen po 17. hodině v blízkosti borského náměstí při panickém pokusu o útěk z hloučku přihlížejících zadržených Němců. Eduard Hortig: Malíř skla. Popraven z rozkazu podplukovníka dělostřelectva Josefa Sekáče po 17. hodině před východní zdí radnice na borském náměstí. Johann Langer: Obuvník. Popraven. Eduard Podbira: Majitel rafinerie skla. Popraven. Heinz Rachmann: Obchodník a spolumajitel strojírenského závodu. Popraven. Herbert Franz Richter: Vedoucí provozu, člen NSDAP. Popraven. Ilsa Wernerová: Účetní sklářské firmy Artur Schöler KG. Popravena. Martha Wernerová: Pracovnice ve sběrně čistírny oděvů, matka nezletilého syna Herberta. Popravena. Alfred Träger: Za války vojenský chirurg pozemní armády, v zimě 1944 ze zdravotních důvodů propuštěn z wehrmachtu, od poloviny května 1945 primář nemocnice v Boru u České Lípy, kde působil před válkou. Člen NSDAP, příslušník SS. Podle svědectví pamětníků během transportu na hranice 3. června 1945 "zmizel v lesích a mohlo se mu pravděpodobně stát cokoliv". |
