Poprava Lawrence Russella Brewera byla naplánována na středu. Před vykonáním rozsudku měl možnost si vybrat, co chce naposledy jíst. A nijak se neomezoval.
Objednal si dva smažené kuřecí řízky s omáčkou a cibulkou, trojitý cheeseburger, vaječnou omeletu se sýrem, mletým hovězím, rajčaty, cibulí a paprikou, fajitas, pizzu s masovou směsí, půl kila grilovaného masa, půlku bochníku chleba a misku smažených oker (proskurník jedlý, zelenina podobná okurce) s kečupem.
Po tom všem si chtěl jako dezert dát půl litru zmrzliny a pixlu burákového másla s drcenými oříšky. A všechno by ještě zapil třemi pivy.
Věznici asi bylo jasné, že tohle všechno nemůže sám nikdy sníst, ale poslední přání je poslední přání, takže mu hostinu uspořádala. Brewer ale nakonec nesnědl ani sousto.
"To už bylo moc. Plýtval jídlem i penězi," prohlásil rozhodně předseda texaské senátní justiční komise John Whitmire. Úřad následně takováto přání odsouzenců na smrt zatrhl. Odteď budou dostávat stejné jídlo jako ostatní vězni.
Odsouzení už chtěli i špínu a mír
"Je velmi nevhodné dávat lidem odsouzeným k smrti takové výsady. Jsou to privilegia, která oni svým obětem nedali," dodal Whitmire. Brewer byl odsouzen k smrti za velmi vážný zločin s rasovým motivem. Připoutal řetězy Jamese Byrda k pick-upu a vláčel ho po silnici. Tělo pak pohodil u hřbitova pro Afroameričany.
Většina z amerických států, které provádějí popravy, umožňuje odsouzencům vybrat si jejich poslední jídlo. Některé ale mají na výběr z jídelníčku, jiné, například Florida, mají cenovou hranici.
Neobvyklá přání ale nejsou ničím výjimečným. V roce 2007 si Philip Workman objednal vegetariánskou pizzu, kterou chtěl dát bezdomovci. Žádost byla zamítnuta. V roce 1990 požádal Edward Smith o "trochu špíny" a o deset let později chtěl Odell Barnes místo jídla "spravedlnost, rovnost a mír ve světě".
