Poslanec Zdeněk Soukup na semináři Máme se bát islámu? v Poslanecké sněmovně...

Poslanec Zdeněk Soukup na semináři Máme se bát islámu? v Poslanecké sněmovně (18. května 2016) | foto: Yan Renelt, MAFRA

Poslanec založil platformu pro evropskou kulturu. Musíme se bránit, říká

  • 434
V Poslanecké sněmovně vznikla platforma, která chce bránit evropskou kulturu. Založil ji poslanec ANO Zdeněk Soukup, aby se spolu s přidruženými poslanci vymezil vůči nepřizpůsobivým migrantům či kvótám na přerozdělování uprchlíků. „Musíme se bránit a zachovat budoucnost pro naše děti,“ vysvětlil iDNES.cz Soukup jeden z cílů platformy.

Kdy Platforma zákonodárců na obranu evropské kultury vznikla?
Iniciativa vznikla na základě poznatků, které jsme získali na přednášce s Klárou Samkovou. Ohlas na přednášku byl veliký, i když tam byl konflikt kvůli tomu nešťastnému výroku (více o výroku Samkové zde). Hlavní důvod jejího vzniku byly ovšem nedávné události v západní Evropě.

Zdeněk Soukup

V Poslanecké sněmovně působí od října 2013. Dříve pracoval jako novinář. Pracoval v Československé i České televizi jako reportér i vedoucí regionálních studií a oblastních redakcí. V letech 1996 až 1998 předsedal Asociaci regionálních televizních společností.

Jaký je cíl této iniciativy?
Má to edukační záměr. Chceme poslancům a senátorům zprostředkovávat informace, které jinak nedostávají, například kvůli přístupu mainstreamových médií. Do platformy jsme pustili osobnosti žijící v zahraničí, jejichž pohledy chceme poslancům zprostředkovat. Máme kontakty na spisovatele Benjamina Kurase, publicistu Jefima Fištejna a další.

Nechceme dělat nějaké závěry nebo ovlivňovat politické rozhodování. Chceme, aby byli poslanci informováni, utvářeli si názory a přenášeli informace do svých klubů.

Budete platforma sdružovat pouze politiky, nebo zahrnete také veřejnost?
Právě v pondělí jsme měli schůzku přípravného výboru platformy a jedním z bodů, které jsme projednávali, bylo vytvoření internetových stránek. Na nich bychom dali možnost hlásit se do třech kategorií sympatizantů.

První skupinou budou poslanci, senátoři a případně europoslanci. Do druhé skupiny patří odborníci nebo lidé zabývající se danou problematikou. Chtěli bychom je zvát na semináře a kulaté stoly, které chystáme.

Třetí skupina je veřejnost, kde očekáváme masivní podporu. Už nyní dostávám velkou spoustu pozitivních mailů a zpráv, které reagují na založení platformy a mou kritiku premiéra Bohuslava Sobotky. Dnes mi například volala starostka z brněnského Králova Pole Karin Karasová. Vítá naši iniciativu a chce ji podporovat. Má čerstvou zkušenost - vedle křesťanského kostelíka jim vyrůstá islámská modlitebna. A lidé proti tomu protestují.

Jaké teď bude vaše hlavní téma, které budete na skupině řešit?
Shodli jsme se, že na některé schůzi Poslanecké sněmovny navrhneme mimořádný bod, který projedná avizované přijetí uprchlíků ze Sýrie (více jsme psali zde). Cílem je diskutovat s premiérem Sobotkou o tom, abychom odstoupili a nerespektovali smlouvy o výměně uprchlíků, které uzavřela Evropská unie s Tureckem. Měli bychom se zachovat podobně jako Slovensko nebo Maďarsko, které to rezolutně odmítají.

Také chceme do budoucna zajistit, že premiér bude respektovat usnesení Sněmovny. V březnu jsme Sobotku před jednáním Unie s Tureckem zavázali, aby nepřijímal kvóty nebo jiné přerozdělovací mechanismy. Nakonec je přijal (více zde) a my se tomu chceme v budoucnu vyhnout. Sněmovna by měla hlasovat o jeho mandátu. K tomu bude potřeba udělat změnu v jednacím řádu Sněmovny.

Už jsme také jednali o zákonech, kterými evropské země zpřísňují přístup k imigrantům. V Dánsku je zákon upravující pravidla pro fungování jiných kazatelů než těch křesťanských a judaistických. Chceme se s tímto a dalšími podobnými zákony seznámit a zjistit, zda to je uplatnitelné v České republice.

Proč se vymezujete proti uprchlíkům a dalším migrantům, když do České republiky spíš nechtějí? Zatím jich je tady pouze minimum.
Nemám nic proti pomoci lidem, kteří utíkají před válkou. Vadí mi pomoc ekonomickým migrantům, kterých je většina. Myslím si, že až tady budou, tak bude pozdě. Evropská komise připravuje dvě nové směrnice sjednocující azylovou a sociální politiku. My ani třeba Maďaři to nebudeme mít sílu přehlasovat.

V první řadě přestanou být aktuální nějaké kvóty. V případě sociální politiky se má vytvořit jednotný fond, kam budou ochotně dávat peníze i bohaté západoevropské státy Unie. Budou se vyplácet jednotné sociální dávky pro celou Unii. V tu chvíli bude pro kohokoli, kdo pobírá vysoké sociální dávky, velice výhodné bydlet v relativně levné zemi, jako jsme my. Obávám se, že se po přijetí těchto směrnic staneme cílovou zemí pro uprchlíky.

Vaše platforma má takzvané desatero a jeden z jeho bodů vybízí, aby se členové zřekli konceptu multikulturalismu. Proč k tomu nabádáte?
Podívejte se, co se děje ve Francii, Švédsku a Německu. Je to evidentní.

Čím chcete multikulturalismus nahradit?
V širším pojetí není multikulturalismus nic škodlivého. Lidské kultury se naopak vždycky obohacovaly, například v průběhu 17. až 19. století. Tady jde o to, že lidé z kultury, která sem přichází, se nechtějí začlenit a přijmout naše normy. Naopak chtějí žít podle svých představ a to se dostává do kolize s naším právním řádem.

Člověk celkem chápe tu jejich nenávist k naší kultuře. Velké škody na myšlení těch lidí napáchaly evropské mocnosti od Španělska po Holanďany, Brity, USA a Rusko v době kolonialismu. Ale jedna věc je chápat to a druhá věc je zachovat nějakou budoucnost pro naše děti, které s tím neměly vůbec nic společného.

Je to ryzí pragmatismus a my se musíme bránit. Když k nám přijdou a budou ochotni se začlenit, mohou pěstovat svoje kulty, náboženství a zvyky u sebe doma nebo v menších komunitách, ale nesmí se to dostat do rozporu s naším právním pořádkem a naším životním stylem.

Další bod vaší platformy zmiňuje, že mladým lidem dnes chybí výuka hodnot západní civilizace. Proč si to myslíte?
Bylo by potřeba na to klást větší důraz. Nemyslím si to jenom já. Je to pocit celé řady dalších poslanců, kteří nemají s naší platformou zatím nic společného. Třeba kolegyně Nina Nováková z TOP 09 chce změnit školský zákon tak, aby se větší důraz kladl na výchovu k tradičním evropským a českým hodnotám (zákon by znemožnil, aby na území ČR působily školy, které by žákům předávaly zcela jinou kulturu, pozn. red.).

Kolik poslanců se teď hlásí k vaší platformě?
Už nás bude víc než 45. Máme asi 35 poslanců a dva senátory. Víme, že názorově k nám mají blízko i mnozí další zákonodárci. Většímu zájmu brání určitá nedůvěra stranických sekretariátů. Máme odborníky jako je třeba spisovatel žijící v Anglii pan Kuras, arabista Petr Pelikán, bývalý aktivní muslim Lukáš Lhoťan, vysokoškolský pedagog Petr Hedbávný, který učí o integraci, a hlásí se nám další lidé z akademické sféry. Nebudeme ale dělat seznam lidí, chceme být volné společenství.

Budete pořádat další přednášky jako byla ta, kde vystoupila advokátka Klára Samková?
Připravujeme na podzim ještě dvě panelové diskuse. První bude na téma zkušenosti s integrací migrantů z jiných kulturních prostředí. Chtěli bychom to postavit na lidech, kteří žijí v Anglii, Německu a mají s tím zkušenost. Měli by přijít i někteří poslanci Bundestagu. Druhý seminář bude o bezpečnostních aspektech migrační krize, který připravuje poslanec Bohuslav Chalupa.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video